Workshop výroby adventních věnců

Víte, že už za necelé dva týdny zapálíme první svíčku na adventním věnci? 🕯 My v muzeu Mlýn Hněvkovice to víme, a proto jsme si pro zájemce připravily Workshop výroby adventních věnců. 😊

Tak si je s námi přijďte vytvořit adventní věnec a užít si pár hodin pohody jenom sami pro sebe! 🥂☕️🍷🍰

A POZOR! Počet míst je opravdu omezený, tak neváhejte! 😊

Na co se můžete těšit?

- Na 3 až 4 hodiny klidné kreativní zábavy.

- Připravíme pro Vás občerstvení (svařák, káva, čaj, nějaká zatím nespecifikovaná sladkost).

- Dostanete veškerý potřebný materiál k výrobě adventního věnce včetně přírodních sójových svíček (naší vlastní výroby), při jejichž hoření nevznikají karcinogeny.

- Pro zájemce je připravena i možnost komentované prohlídky muzea od 16:00.

Kdy a kde?

V pátek 25. listopadu od 17:00 v muzeu Mlýn Hněvkovice (Hněvkovice na pravém břehu Vltavy 221, Týn nad Vltavou).

Jaká je cena za osobu?

750,- (v ceně je vše výše uvedené včetně prohlídky pro zájemce)

Kde si můžete zarezervovat své místo?

Ideálně na emailu mlynhnevkovice@seznam.cz, ve zprávách na Facebooku, v directu na Instagramu nebo na telefonním čísle 601 330 635.

Tak vezměte kamarádku, maminku, babičku nebo třeba souseda (ano, i muži jsou u nás vítáni 😁) a přijďte si užít příjemný předvánoční čas. Těšíme se na Vás! 🥰

Strašidelný mlýn

Dobře víme, že naše klasická prohlídková trasa zatím není příliš vhodná pro ty úplně nejmenší. Malé děti totiž většinou neudrží pozornost po celou dobu výkladu. Rodiče si sice mohou expozici procházet i bez průvodce (všechny exponáty máme popsané a rádi poskytneme i textového “průvodce”), komentovaná prohlídka s mlynářem nebo mlynářkou je ale samozřejmě lepší. :)

A proto jsme se rozhodli věnovat poslední víkend naší první turistické sezóny právě dětem. Jelikož je přelom října a listopadu spojen s dušičkami a Halloweenem, volba tématu byla už dopředu naprosto jasná.

A můžeme - přinejmenším my sami za sebe – prohlásit, že se naše plány vydařily.

Co bylo naším cílem?

Naším cílem nebylo děsit děti k smrti. Chtěli jsme jen navodit hezkou, a možná trochu strašidelnou atmosféru, která ale nezpůsobí nikomu noční můry.

Zároveň jsme měli v úmyslu tak trochu vyvážil nepoměr mezi dětskou a dospělou expozicí.

Jak to dopadlo?

Váš zájem nás zpočátku velmi mile zaskočil. Nakonec se zúčastnila téměř stovka malých i velkých návštěvníků, a my jsme si takto mohli “otestovat”, co všechno náš mlýn snese. :)

Bylo nádherné pozorovat, jak je ta obrovská historická budova plná života a pobíhajících dětí.

Všichni malí účastníci si vyrobili dekorační dýničku, splnili několik úkolů a vyluštili tajenku. Za to všechno pak dostaly děti malé odměny. (Myslím, že je fér zmínit, že zejména v některých případech by si sladkosti zasloužili hlavně rodiče, protože to byli právě oni, kdo chodil od jednoho úkolu ke druhému a svým ratolestem obrovským způsobem pomáhal.)

Co bychom udělali jinak a jaké jsou naše plány do budoucna?

Do budoucna jsme se rozhodli pro pár drobných změn. Chceme zjednodušit úkoly pro ty nejmenší a nastavit takový rezervační systém, který umožní rovnoměrnější naplnění kapacity. Celkový koncept bychom ovšem rádi zachovali.

Už teď Vám ale můžeme prozradit, že podobným způsobem plánujeme i zahájení turistické sezóny v roce 2023. Termín a téma si ale zatím necháme pro sebe. (Nic vám ovšem nebrání hádat! :)

Na závěr: Děkujeme!

Děkujeme všem, že jste u toho byli s námi. Byli jste skvělí! :)

Moc si vážíme vší té příjemné komunikace, a především jsme velmi příjemně překvapeni fungováním rezervací. V podstatě všichni, kteří se dopředu přihlásili, totiž skutečně dorazili.

Budeme velmi rádi, pokud se k nám připojíte i na dalších podobných akcích v následujícím roce nebo pokud přijdete na prohlídku “jen tak”. Tato turistická sezóna sice dnešním dnem končí, objednáte-li se ale několik dní dopředu, můžete po domluvě dorazit prakticky v průběhu celého roku.

A co myslíte vy? Povedlo se? Co máme udělat na příští akce jinak, a co naopak zachovat? Napište nám svou zpětnou vazbu, rádi si ji přečteme. :)

PS: Nějaké tajné plány už máme i na Vánoce. :)

O znárodnění

V našem rodinném archivu máme plno různých šanonů. Několik z nich obsahuje staré fotografie, jiné jsou plné směsice starých dopisů. Najdou se ale i takové, které jsou (řečeno s nadsázkou) zajímavější. Rozumějte tomu tak, že jeden z těchto šanonů například obsahuje jen a pouze úmrtní oznámení, parte a podobné neveselé dokumenty. I ty jsou ovšem poněkud překvapivě velmi cenným zdrojem informací.

A proto se není čemu divit, že jeden z našich šanonů ukrývá i všechny dokumenty týkající se znárodnění mlýna.

Jak naše rodina o mlýn přišla...

Mnoho rodin přišlo o své majetky již v roce 1948. Neprávem byly zabaveny soukromé továrny, podniky i zemědělská půda. Mlýnu Karla Královce se ale tato první vlna znárodňování vyhnula. Ne však na dlouho. Již 1. 1. 1953 došlo ke znárodnění mlýna včetně mlýnských strojů, zařízení a inventáře. Zároveň byla do záboru zahrnuta i samostatně stojící obytná budova.

Jelikož se nám dochoval kompletní soupis veškerého zabaveného majetku, můžeme zde alespoň pro ilustraci uvést, že našim předkům - konkrétně Zdeňce Koubkové (roz. Královec), bylo zabaveno:

• 6,24 hektarů půdy (zahrada, louky, pole)

• 3 krávy

• 1 tele (3/4 roku)

• Vůz, secí stroj, mlýnek, pluh, brány, různé nářadí

• Francisova turbína

• Hlavní transmise, transmise pro dynamo, dynamo

• Aspirátor

• Prachový vysévač

• Násypné koše na obilí

• Porcelánové mlecí stolice (zn. Wegmann, Hubner, dvouválcová šrotová pšeničná, žitná dvouválcová, čtyřválcová žitná)

• Šrotovací kámen

• Válcová dvoudílná míchačka na žitnou mouku

• A mnoho dalšího...

Soupis je velmi přesný a zachází do až překvapivých detailů. Jsou zde zmíněny i drobné kusy inventáře jako je například dřevěná lopatka na mouku, pekáč a maznička na olej nebo je zde také uveden konkrétní počet hřebíčků do plátna.

Některá z uvedených zařízení a nástrojů byla dochována, a jsou tak při prohlídce k vidění v Muzeu Mlýn Hněvkovice. Jiná byla ztracena či zcizena, a návštěvníci je buďto vidět nemohou, nebo se jedná o části expozice, které musely být znovu zakoupeny z jiných mlýnů, hospodářství a domácností. I dochované části však byly z velké většiny ve velmi špatném stavu a musely být renovovány.

50. léta 20. století

Informace, které máme k dispozici, jsou v některých směrech (zatím) velmi kusé, a můžeme se proto jen domýšlet, že v průběhu prakticky celých 50. let minulého století se ve mlýně ještě mlelo. Zdá se však, že mlýn byl v podstatě pronajat národnímu podniku Jihočeské mlýny a majitelé dostávali vyplacené nájemné (od 27. 12. 1957 to mělo být 3 560,- ročně). Zároveň však majitelka Zdeňka Koubková spolu s jedním zaměstnancem v tomto mlýně i nadále pracovala jako dělnice. Národní podnik Jihočeské mlýny měl navíc v plánu mlýn po strojní stránce rekonstruovat, v praxi se však na žádnou velkou renovaci nedostalo.

Ke dni 1. 1. 1953 byl mlýn znárodněn a od 1. 7. 1959 začleněn do majetkové podstaty Československého státu - národního podniku Jihočeské mlýny a pekárny v Českých Budějovicích.

Ke znárodnění zestátněním mlýna Karla Královce v Hněvkovicích na pravém břehu Vltavy bylo přistoupeno ve druhé polovině roku 1959. Na jednání o rozsahu znárodnění byli přítomni zástupci Jihočeských mlýnů a pekáren, dále pak zástupce za ONV v Týně nad Vltavou, další za MNV v Třitimi a za JZD v Třitimi. Za tehdejšího vlastníka – Zdeňku Koubkovou – byl z důvodu její nemoci přítomen její manžel František Koubek.

Smyslem tohoto jednání bylo stanovení rozsahu znárodnění. Sporným bodem se totiž ukázala být obytná budova. To, že dojde ke znárodnění budovy mlýna, jezu, zemědělské půdy a okolních hospodářských budov, bylo v podstatě nevyhnutelné, nicméně jak manželé Koubkovi, tak i zástupci MNV, JZD a VO KSČ v Třitimi byli proti znárodnění obytné budovy. Odvolávali se na skutečnost „že s. Koubek, manžel vlastníka, se zapojil do budovatelského vynálezeckého hnutí.“

O Františku Koubkovi v budoucnu vyjde hned několik článků, a bude mu věnována podstatná část naší právě budované expozice. 

Co se s majetkem dělo dál?

Samostatně stojící obytný dům byl v roce 1966 na žádost majitelů ze záboru vyjmut, do osobního vlastnictví se však dostal až na začátku 70. let minulého století. V roce 1971 manželé Koubkovi uzavřeli kupní smlouvu s MNV Dobšice ohledně obytné budovy. Jinými slovy si zpět do osobního vlastnictví koupili svůj vlastní dům.

Od přelomu 50. a 60. let již mlýn Karla Královce ke mletí nikdy nesloužil. Na počátku 90. let byl ve zuboženém stavu navrácen právoplatným majitelů a dlouhá desetiletí, během nichž prošel dvěma velkými povodněmi, čekal na své další využití.

Před šesti týdny se ze mlýna Karla Královce stalo muzeum Mlýn Hněvkovice, které konečně po letech dřiny otevřelo své brány veřejnosti. Přijďte se taky podívat! :)