- Karolína Dlouhá
- 6. 1. 2023
- Minut čtení: 3
Leden je prvním měsícem roku. Je to doba, kdy všechno začíná. Doba, kdy mají lidé pocit, že mohou začít s čistým štítem. Doba předsevzetí, plánů a nepopsaných diářů...
Naši milí čtenáři a sledující!
Děkujeme Vám za projevenou přízeň v uplynulém roce 2022 a přejeme Vám jen to nejlepší do toho nového, který věříme, že prožije společně ve zdraví a pohodě.
Rozhodli jsme se, že po celý tento rok Vám budeme každý měsíc přinášet články inspirované starými kalendáři, kterých se teď v našich sbírkách nachází již několik.
Ptáte se proč? Odpověď je vlastně jednoduchá. Naším cílem totiž nikdy nebylo přinášet Vám skrze naše sociální sítě informace o tom, kdy a jestli vůbec máme otevřeno, ale chceme, aby se časem náš obsah stával informačně bohatším a hodnotnějším.
Doufáme proto, že Vás naše články budou bavit, i že se (snad) dozvíte něco nového a zajímavého.Jaký byl asi leden před desítkami let? Jak tento zimní měsíc asi prožívali naši předkové? Napadla Vás někdy podobná otázka? Jestli ne tak vězte, že to ani nás, přestože máme police nacpané historickými dokumenty a fotografiemi. Lidé mají tendenci vnímat ty, kteří žili před nimi, jen jako záznam v matrice či učebnici. Jen jako jméno, které se nějakého dne narodilo a jiného zase zemřelo. Ale co ten život mezitím?
Ze starých kalendářů lze vyčíst víc než by se mohlo zdát...
Například se v nich dočtete, že leden má 31 dní a že dne 20. slunce vstupuje do znamená Vodnáře. Nic převratného? Samozřejmě, podobné informace najdete jistě i v těch současných. Uvidíte ale, že staré kalendáře jsou přece jenom jiná liga!
Roční předpověď počasí? Žádný problém!
Co jistě stojí za povšimnutí je poznámka ohledně předpovědí počasí. Dnešní meteorologové se neodvažují předpovídat počasí ani dva týdny dopředu, a to i přesto, že disponují nejnovějšími přístroji a technikou. Zatímco v době vzniku tohoto konkrétního kalendáře (tj. v roce 1905) se jeho tvůrci vůbec nebáli "předpovědět" počasí dokonce na celý rok dopředu.
Myslíte si, že jejich předpovědi vycházely?
Věděli, v kolik hodin vychází a zapadá slunce. I to, že během ledna přibyde 64 minut denního světla.
Pranostiky
Počasí má na lidský život obrovský dopad, nicméně v minulosti byl ještě o poznání zásadnější. Z toho, kolik prostoru je v těchto kalendářích (a nejen v nich) věnováno právě počasí lze usuzovat, jak moc bylo pro lidský život v minulosti příznivé počasí důležité. Pranostiky na leden praví, že:
Je-li teplo, sahá bída ke dnu. Leden musí zimou skřípati, má-li úrodní rok nastati. Když v lednu deště lijí, to má sedlák po naději. Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk a zahrad se málo těší.
Možná jsme si již sami všimli, že podle lidové moudrosti je dobrá úroda tradičně spojována se silnou zimou. Aktuální nezvykle teplé počasí by proto nejspíš našim předkům příliš radosti nepřineslo.
Jména
Je-li řeč o kalendářích, jména samozřejmě nelze v žádném případě vynechat. Jména jsou velmi proměnlivá a bez nadsázky je možné o nich prohlásit, že podléhají módním trendům.
Myslíte si, že jsou v dnešní době rodiče malých dětí šílení, když vidíte, co všechno dokážou svým ratolestem vymyslet za jména? Myslíte si, že v minulosti se všichni jmenovali Josef, František, Vladimír nebo Karel? Přijdou Vám jména jako Lucian, Melanie, Agaton nebo Isabella jako dnešní moderní jména, která k nám "tahají" současní rodiče ze zahraničí?
Opak je však pravdou. Podle kalendáře z úplného konce 19. století byla tato jména v českých zemích evidentně běžná.
Všimněte si (a nenechte se zmást), že jsou všechna jména uvedena ve druhému pádu (8.1. Erharda). Tedy nikoli jako je tomu zvykem v současnosti v pádu prvním (8.1. Erhard).
Máte svátek v lednu? Podívejte se, jak byste se jmenovali v roce 1898.
Tři králové
Dnes je 6. ledna. Den, který podle pravoslavného kalendáře vychází na 24. prosince a pravoslavní křesťané tak právě v tento den, který nám může připadat tak obyčejný, slaví své Vánoce. Pro některé jsou to první (a doufejme, že i poslední), které "oslaví" ve válkou zmítané vlasti. ...
Pro naši kulturu ovlivněnou především katolickým křesťanstvím je šestý leden dnem, který "patří" třem králům. Ačkoli v současnosti si jej spojuje zejména s Tříkrálovou sbírkou a sundáváním vánoční výzdoby, v minulosti se jednalo o poměrně zásadní svátek, který byl rovněž nazýván dnem Zjevení páně. Malí i velcí koledníci obcházeli domy a výměnou za známou písničku dostávali drobnosti coby koledu.
PS: Jestli jste si představovali staré kalendáře jako několikastránkové sešity, jste úplně vedle. Jsou to totiž bichle o stovkách stran. Tak jen abyste věděli, že těch informací pro Vás máme opravdu dost. :) Zdroje informací:
BESTAJOVSKÝ, Martin. Velká kniha lidových obyčejů a nápadů. 2. revidované souborné vydání. V Brně: CPress, 2020. ISBN 978-80-264-3206-7.
Kalendář paní a dívek českých. Praha: J. Otto, 1899.
Kalendář paní a dívek českých. Praha: J. Otto, 1905.
Kalendář paní a dívek českých. Praha: J. Otto, 1912.
PEČÍRKA, Josef. Pečírkův Národní kalendář velký na rok obyčejný .. [Velké vyd.]. V Praze: J. Pečírka, 1932.
Poutník Svatohostýnský. In: Programová příloha časopisu "Rodina a škola". 1935.
