top of page

kvetoucí strom

Je květen měsícem zamilovaných? Proč tomu tak je, jak si vede v porovnání s únorem? První máj je vnímán jako svátek zamilovaných. Přemýšleli jste, ale někdy proč tomu tak je? Odkud se vzala tradice líbání pod třešní? Jestli si myslíte, že už před stovkami let se naši předci na znamená lásky chodili pusinkovat pod rozkvetlé stromy, pletete se.


První máj je sice v České republice vnímán jako tradiční svátek zamilovaných, jeho kořeny je nutné hledat v poměrně nedávné minulosti. První máj se začal formovat patrně až po vzniku Československa. Výrazně tomu přispěl tehdejší zájem o období národního obrození, a tedy i o slavné dílo Karla Hynka Máchy Máj.



Ještě v době, kdy Karel Hynek Mácha své nejslavnější dílo napsal přitom nebylo myslitelné, aby si páry na veřejnosti projevovaly lásku líbáním. A proto také tento zvyk nemohl ještě v 19. století existovat. Postupem času, a s nástupem nových společenských pořádků po vzniku republiky, se ze spojení slavného Máje a třeští kvetoucích kolem pražského Petřína stal zvyk. Tím se ustanovila nová česká tradice.


rozkvetlé třešně jako symbol lásky

Oproti obecné představě, že je první máj TEN jediný a skutečně český tradiční svátek zamilovaných se tedy zdá, že je skutečnost malinko jiná. Ano, první máj doopravdy je český svátek zamilovaných, ale nelze jej pokládat za nijak převratně tradiční. Před druhou světovou válkou a před nástupem socialismu by jej totiž tehdejší generace nazývaly tradicí jen stěží, a po roce 1948 se z 1. května stal především svátek práce.

První máj jako svátek zamilovaných se tedy v podstatě ve velkém rozmohl až po revoluci, kdy tak začal být hojně ozančován v tisku, což souviselo s tehdejší snahou distancovat se od všeho socialistického. A 1. máj jako svátek práce byl u nás velkým socialistickým symbolem.

To znamená, že snaha držet se prvního máje jako „našeho“ svátku zamilovaných je vlastně zvláštní. Aktivně se stavíme proti „americkému“ Valentýnu, který se nám zdá jako cizí, nový a západní, a preferujeme první máj, který je narozdíl od staletí prověřeného Valentýnu jen pár dekád starý. Valentýn má i na našem území paradoxně hluboko sahající historii.


láska

Kde se svátek svatého Valentýna vzal?


Původ svátku svatého Valentýna sahá až do dob antického Říma a je patrně odvozen od pohanského svátku zvaného Lupercalia. Je sice sporné, kdo ve skutečnosti svatý Valentýn byl, avšak jistě dnes víme, že tradice posílání milostných lístečků je s námi již mnoho a mnoho staletí. Nejstarší dochovaná „valentýnka“ pochází z 15. století.


Posílání anonymních milostných dopisů, které se v současnosti zdánlivě šíří z USA se ve skutečnosti právě na území severní Ameriky dostalo z Evropy. V počátku 19. století totiž anglická pošta doručila až 60 tisící valentýnek. Díky tomu, že se ale později výrazně zlevnily poštovní známky, „službu“ si mohlo dovolit víc lidí, a tak se tento zvyk ještě dále rozšiřoval.


Jak se láska (ne)slaví ve světě


Česká republika sice nechápe květen jako měsíc zamilovaných sama, nicméně tento čas není přijímán zdaleka tak univerzálně jako svatý Valentýn. I přesto, že se oslavám svatého Valentýnu spousta Čechů brání a odvolává se právě na první máj, 14. února vnímají jako svátek zamilovaných lidé z mnoha zemí světa.


V Dánsku si například mladí posílají básničky, které mohou být stejně tak vtipné jako romantické. Zpravidla je vymýšlejí a není zvykem, že by je Dánové kupovali v obchodech již natištěné. Ve Finsku není den svatého Valentýna zasvěcen oslavě lásky ale přátelství. 14. února je proto zvykem obvolávat staré kamarády a chodit na večeře třeba s kolegy z kanceláře. A k tamním oslavám nepřekvapivě patří i saunování.


Ve Vídni je zase zvykem, že páry vyráží tančit. Konají se různé akce v tanečních sálech po celém městě, čemuž nahrává i skutečnost, že v té době je plesová sezóna v plném proudu. Pokud ale není „po ruce“ žádný ples, nevadí! Vy a vaše vídeňská láska se vždycky můžete inspirovaz u Britů a jít po jejich vzoru na brusle.


Svatý Valentýn se netěší oblibě jen v anglosaském světě, kde pomalu proniká do stále většího počtu domácností, ale svou tradici má například i na Filipínách. A když je řeč o filipínských tradicích, tak i ta valentýnská stojí za to. V tento den se totiž každoročně odehrají hromadné svatby, na nichž si své „ano“ řeknou desítky i stovky snoubenců.

Láska se nejen v Ghaně slaví čokoládou

Ghana dokonce ze dne svatého Valentýna udělala národní den čokolády, čímž chtěla zvýšit turismus v zemi. Tomu se říká dobrý tah!


Ne všude je jsou ale únorová srdíčka, růžičky a laskominy přijímány kladně. V takové Saúdské Arábii jsou oslavy svatého Valentýna dokonce zakázané, jelikož panuje obava, že podporují předmanželskou (či dokonce mimomanželskou) lásku mezi mužem a ženou. O stejnopohlavním párech ani nemluvě. A to všechno je tamní mentalitou pokládáno za hřích.


Vede v České republice 1. máj nebo Valentýn?


jednoduše se nabízí říct, že 1. máj. Nenajdete mezi lidmi totiž tolik odpůrců. I když se ale naoko mnoho lidí dušuje, že „Valentýn je americký svátek (není! 😉), který rozhodně neslaví“ realita tomu příliš neodpovídá. Češi vnímají tento svátek poměrně rozpačitě a „cize“, přesto ho ale 43 % slaví. A to není vůbec málo. Ve srovnání s jinými zeměmi se ale držíme při zemi. Za dárky ke Valentýnu i k 1. máji obvykle neutrácíme více než pár stovek.


V České republice se nijak neujala tradice obdarovávat se v tyto dny hodnotnými dary, nicméně květinou, čokoládou případně dobrou večeří nelze nic zkazit. Ostatně přinést partnerovi drobnou pozornost je vždycky dobrý nápad. Jen tak pro radost! Nejen, když je v kalendáři „to správné“ datum.


A co vy? Vnímáte první máj či svatý Valentýn jako zkomercializovanou povinnost nakupovat bonboniéry ve slevě nebo vítáte tuto příležitost jako extra možnost ukázat své polovičce, že vám na ní záleží? Dejte nám vědět v komentářích! 😊

4 zobrazení0 komentářů

Ke každému měsíci tohoto roku vyšel na našem webu článek a ani duben nebude výjimkou, přestože tentokrát přichází o něco později.

V neděli, v poslední dubnový den, se na mnoha místech po území celé České republiky rozdělávaly ohně, pekly špekáčky a kromě toho se také pálily čarodějnice. Kde ale tato tradice vznikla? Proč v současnosti upalujeme figuríny, které mají symbolizovat právě čarodějnice? To a mnohem víc se dočtete v našem nejnovějším článku.


Proč pálíme čarodějnice?


Historie pálení čarodějnic sahá hluboko do minulosti. Až do časů, kdy lidé na existenci čarodějnic mezi námi všeobecně věřili. Dnes je pálení čarodějnic zvyk spojený s příjemně stráveným (často komunitním) časem, dříve se jednalo o tradici, která měla nevinné ochránit před silami zla.


Filipojakubská noc?


Tradice pálení čarodějnic je spojena s časem známým jako filipojakubská noc. Proč? Je to zcela logické. I přesto, že dnes v kalendáři najdete v políčku vyhrazeném pro 30. duben jméno Blahoslav a v tom pro 1. květen Svátek práce, a proto nemáme ttuto roční dobu spojenou se svátky Filipa či Jakuba, dříve byla data pro jmeniny často jiná. Můžete si totiž povšimnout, že i v našem sto let starém kalendáři slavil 1. května svůj svátek Hugo.


V dávné minulosti byste tam ale ani Huga nenalezli. 1. květen byl v tehdejším kalendáři vyhrazen jménům Filip a Jakub. Z toho filipojakubská noc. Zkrátka noc na den, který měl připomínat v liturgii výročí vysvěcení římské baziliky ostatky světců Filipa a Jakuba.



Křesťanství a kořeny pálení čarodějnic? Ani omylem!


Kdo má alespoň nějaké povědomí o katolické církvi, která je v České republice zdaleka ta nejrozšířenější, musí ho nutně napadnout, že zvyk pálení čarodějnic působí příliš pohansky než aby bylo možné jeho kořeny hledat právě v křesťanství. A skutečně! Zvyk pálení čarodějnic totiž sahá podstatně hloubš do minulosti až ke keltskému svátku zvanému Beltine.


Velmi volně lze Beltime přeložit jako oheň pro uctění boha Belena. Belenus byl keltský bůh léčení, známý pod mnohými jmény. Keltové jej každoročně uctívali právě zapalováním ohňů a rituálním tancem kolem plamenů.

Již z tohoto období pochází i prvomájový zvyk líbání se pod rozkvetlými třešněmi.

Poté přišli na doposud keltská území germáni a ti dali zapalování ohňů ještě větší význam. Spojovali si tuto tradici se slunečním božstvem.


Křesťané s pohanskými tradicemi zpočátku tvrdě bojovali a snažili se je potlačit, po čase však pochopili, že tudy cesta nevede. A proto opředli pohanské zvyky křesťaskými idejemi. Z původně jarních pohanských svátků se staly Velikonoce a z těch zimních zase Vánoce.


Valpuržina noc


Pro den, který si pojíme s tradicí pálení čarodějnic se také používá označení Valpuržina noc. Možná jste se s tím setkali. Jedná se už o pokřesťanštěnou původní pohanskou tradici, podle které se v tento den pořádají čarodějnické sabaty. Čarodějnice se slétají na jedno místo a tam provádí své rituály, hodují, tančí a jinak se veselí ze všeho zlého, co za dosavadní rok napáchaly.


Tradice pálení čarodějnic se objevila až o mnoho století později. V minulosti lidé pokládali před své prahy na ochranu řezanku, na návsi práskali bičem nebo stříleli z pušek, aby zlé síly zahnali.


Skutečné pálení "čarodějnic"


Přelom dubna a května vždy patřil symbolicky ke svátkům vítání jara a oslavě přírody či plodnosti. V šestnáctém a sedmnáctém století však jeho významy zneužila inkvizice, která se jimi nechala inspirovat ve svých honech na čarodějnice. Ty trápily Evropu po více než jedno století a během čarodějnických procesů bylo na hranici upáleno více než 50 000 zpravidla nevinných obětí.


Na našem území se čarodějnické procesy konaly spíše výjimečně. Nejhorší situace panovala na území, kde žila větší koncentrace cizojazyčného obyvatelstva.



14 zobrazení0 komentářů

Krematorium města Praha								Dne 30/12. 1940
Čís. 257.888.40: mrtv.

Vážená paní M. Královcová								v Týně nad Vltavou

Věc: Předvolání 

	Na základě 23. a 24. odst. resp. 7. zemského zákona 043 ze dne 30. dubna 1860 oznamujeme Vám tímto, že doba Vašeho života končí.
	Vyzýváte se proto, abyste se dostavila do krematoria města Prahy zítřejšího dne s event. poslední vůlí a seznamem svých hříchů v čistém a střízlivém stavu a oblečena v čisté prádlo před pec čís. 45 pekáč č. 3/C za účelem Vašeho zpopelnění.

	Jelikož je nám známo, že jste v poslední době požívala mnoho alkoholu, žádáme Vás, abyste nejméně 10 hodin před nastoupením cesty požila asi 1 litr čistého olivového oleje nebo ricinového oleje, aby tím bylo zamezeno případnému výbuchu a tím povstalému kouři a čoudu, jehož jest nutno před takovýmto nebezpečím chrániti účední osoby. V zájmu jich další ochrany Vás pak dále žádáme, abyste svůj nejzadnější otvor pevně ucpala, jelikož správa krematoria nedisponuje dostatečným počtem plynových masek pro všechen svůj personál.

										Vrchní ředitel spalování:
											Dr. Slamšidlo v. r.

Domníváte se, že je nějaká informace z tohoto dopisu pravdivá? No, spíš asi ne. :)


Tento dopis zřejmě vznikl jako žert nebo jako tréninkový text úředního dopisu v době, kdy naše (pra)babička Zdeňka Koubková (roz. Královcová) ještě jako náctiletá dívka studovala v Praze. Matylda Královcová ve skutečnosti zemřela až v roce 1945 a po její smrti vyšlo v několika novinách pár zmínek, že to byla velmi dobrosrdečná žena. K osobě Matyldy Královcové se tady ale v budoucnu ještě určitě dostaneme.


Považujeme za důležité zde na závěr zmínit, že tento text vznikl na konci dvacátých let minulého století, a tedy dlouho před hrůzami druhé světové války pachanými v nacistických koncentračních táborech.

96 zobrazení0 komentářů
bottom of page