Dovolená: kde se vlastně vzala?

Léto se nám blíží ke konci, děti příští týden nastupují do školy, a období dovolených pomalu končí. Nás sice moře teprve čeká, věříme ale, že mnozí z vás už tu svoji mají za sebou. Ať patříte mezi fanoušky lenošení na pláži nebo spíš k těm, kteří milují chození po horách, doufáme, že jste si svoji letošní dovolenou opravdu užili!

V duchu dohasínajícího léta jsme si pro vás připravili článek, v němž se dočtete, jak dovolenou trávili naši předci. Přemýšleli jste někdy, kde se vlastně slovo dovolená vzalo?

Dovolená od slova dovolit

Z principu je dovolená vlastně obdobím, kdy je pracovníkovi jeho zaměstnavatelem dovoleno být nějakou dobu mimo práci. To znamená, že podstatné jméno dovolená bylo odvozeno od slovesa dovolit. Spojení „jedu na dovolenou“ vzniklo tedy až druhotně. V původním významu šlo o to, že člověk, který dostal dovolenou zkrátka nemusel chodit do práce. V té době mohl klidně zůstat doma, mohl se starat o vlastní hospodářství nebo jen navštívit příbuzné. V minulosti nebyla dovolená spojena se slunečníky a opalovacími krémy.

(Ne)placená dovolená

V České republice je zákonem stanovená doba dovolené 20 dní, nicméně mnoho firem dává svým zaměstnancům jako určitý benefit 25 dní dovolené. Podobná situace je také v dalších evropských zemích, například v USA mají zaměstnanci postavení o mnoho horší. Ze zákona mají nárok jen na dva týdny dovolené.

V mnoha zemích světa je navíc naprosto běžné, že pokud zaměstnanci nějakou dovolenou mají, není placená. Čili českých 4-5 týdnů placené dovolené je skutečný luxus, kterého bychom si měli vážit, a jehož bychom měli být schopní adekvátně využít.

Bez pasu ani na krok

Dnes je pro nás cestování do ciziny naprostou samozřejmostí. Díky covidové pandemii se ale možná i mladší generace dnes mohou lépe představit, jak se žilo našim rodičům a prarodičům, kteří nemohli bez dovolení opouštět hranice státu. Být uvězněni uvnitř země však není nic proti povinnosti neopouštět za žádných okolností rodné město či vesnici.

Své by o tom mohli vyprávět ještě lidé z poloviny 19. století. Teprve v roce 1857 totiž císař František Josef I. zrušil povinnost prokazovat při cestách mezi vesnicemi cestovními doklady. O osm let později pak císař zrušil i pasové kontroly na hranicích jednotlivých zemí Habsburské monarchie. S trochou nadsázky, tak vznikl předchůdce dnešního Schengenského prostoru, jelikož se lidé mohli volně pohybovat mezi zeměmi většího správního celku.

První dovolené v historii

První dovolené v historii jsou spjaty se vznikem zaměstnanecké formy práce. Jinými slovy v době, kdy lidé jiným sloužili za byt a stravu žádné extra volno čekat nemohli. Jakmile se ale pracovní trh proměnil a lidé začali vyměňovat svou práci za pravidelnou mzdu, vznikl i koncept dovolené.

Na konci 19. století je možné dovolenou pozorovat u vojáků a úředníků, s novým stoletím se pak tento „trend“ dostává také do pracovních smluv. V Československu v polovině dvacátých let dvacátého století vznikl zákon, který ustanovil, že délka placené dovolené činí 6 až 8 dní v závislosti na délce pracovněprávního vztahu.

A právě tato doba je pro dovolené a strávení volného času naprosto přelomová. S volným časem vznikl totiž prostor pro volnočasové aktivity, a tedy i pro rekreaci a dovolenou. Ale o to zase příště. Další článek vyjde za týden a bude věnován způsobům trávení dovolené v minulosti. Tak nezapomeňte sledovat náš web!

Medicína v období první republiky

Pokračování článku Nemoci, léky a lékařská péče před první republikou.

Po poměrně plynulém a velmi pomalém rozvoji medicíny v 17. a 18. století přišlo století 19. A s ním i mnoho kontroverzních léčebných metod, přípravků a postupů. V medicíně se běžně používaly látky, které dnes pokládáme spíš za jedy. Takovým "lékem století" byl arsén, který se využíval k léčbě celé řady neduhů, a to i přesto, že lidé dobře věděli, že nesprávné dávnování jim může přinést smrt.

Stejně jako jiná odvětví se ale i medicína v průběhu první světové války dočkala velkého rozvoje a "moderní" medicína první republiky se v některých ohledech skutečně velmi blížila té dnešní. Rozdílů tu ale samozřejmě stále zůstávalo mnoho.

Zázrak na kornatění tepen! Nebo ne?

Zejména díky zachovaným tiskovinám ale i dalším zdrojům víme, že reklama na léčivé přípravky byla před desítkami let stejně intenzivní jako v dnešní době. Ne-li dokonce intenzivnější. A mnoho z těchto reklam by bylo vhodné označit za klamavé. Porovnejte například tuto na drink proti kornatění tepen s dnešními „zázračnými“ přípravky, které slibují všechno od zhubnutí, přes vyléčení nespavosti až po zlepšení kvality partnerského života. Šarlatáni, kteří slibovali všechno za „výhodnou“ cenu a jediné, co vám mohli doopravdy nabídnout byl hezky zabalený placebo efekt žili (a především „pracovali“) vždy. Najdeme je v současnosti a ani budoucnost jim zřejmě nedokáže nastavit efektivní hranice. Praktiky, které vydělávají na lidském neštěstí a starosti o zdraví jsou totiž mimořádně účinné.

Rýmička kosí (nejen) muže už po celé generace

Na kašel, chrapot a bolest v krku jste si mohli v období první republiky pořídit Keiserovy jedlové prsní karamely, které byly všeobecně rozšířené. A světe div se! V lékárnách je totiž najdete dodnes. A to dokonce po tím samým jménem. Jen kulatou kovovou krabičku nahradil klasický plastový sáček. Obsahují bylinné extrakty, výtažek z rakouské jedle a éterické oleje. Navíc v nich není žádný cukr a potřebnou sladkost jim dodává pouze stévie. Na rozdíl od jiných starých bojovníků proti neduhům jsou tedy tyto bonbony vhodné i pro moderního člověka.

Kosmodisk první republiky

Jiným příkladem, na kterém je skutečně vidět velký posun v medicíně, je Zákonem chráněný odlehčovací břišní pás pro pány i dámy, který je podle reklamního sdělení pohodlný, účelný a trvanlivý. Navíc neobsahuje žádné kostice ani gumy (co tedy obsahuje už ale prospekt neuvádí). Co je však zarážející je informace, že tento pás dokáže „opravit“ tělo i bez operace. Pokud v dnešní době uvidíte reklamu na pomůcku, která slibuje nápravu „i bez operace“ u věcí, které se běžně operačně řeší, je třeba se zarazit. Některé podobné pomůcky totiž nadělají víc škody než užitku. Podobné výrobky jako je zde inzerovaný břišní pás najdete na trhu stále. Podle dnešních lékařů jsou kýlní pásy ale neúčinné. Neřešená kýla navíc může být v krajním případě i smrtelná.

Problémy nepravidelného cyklu

Problém, na který je odkazováno téměř v každém ženském časopise z období první republiky, je v tehdejší terminologii „porucha menstruační“ nebo „vynechání měsíčků“. Co si myslíte, že se pod tímto označením asi skrývá? I v dnešní době pochopitelně ženy musí čas od času řešit nepravidelnost cyklu z různých důvodů. Může jít například o stres, nemoc či rychlé ubývání na váze. V minulosti však tato slovní spojení mířila na zcela jiný stav ženy. A to doslova.

Těhotenství není pro každou ženu dobrou zprávou ani dnes. Co ale teprve v minulosti, kdy narození dítěte před uzavřením manželství nebo mimo něj znamenalo pro matku obrovské společenské stigma. V období první republiky byly nabízeny preparáty, které měly za cíl upravit poruchy měsíčků „ve 2-4 dnech bez přerušení zaměstnání.“ Tento prostředek bylo možné objednat poštou na dobírku a diskrétně, což také vypovídá o tabuizaci tohoto tématu, k němuž se konkrétněji dostaneme ještě v některém z příštích článků.

Zuby = (odvěká) pohroma huby

Co si myslíte, že stojí za vypadáváním zubů? V dnešní době již víme, že je to kombinace nedostatečné péče a nevhodné stravy bohaté na sladké a kyselé složky. V minulosti se lidé domnívali, že hlavním viníkem padání zubů jsou tuky. To samo o sobě může působit poněkud úsměvně, stejně jako propagované zubní mýdlo, podobné inzeráty však svědčí o tom, že si lidé ve třicátých letech minulého století již uvědomovali důležitost péče o chrup. Jen k tomu zřejmě neměli ty správné pomůcky a nástroje.

Telemedicína minulosti

V poslední době se často v médiích objevuje diskuse, která odborné kruhy víří již delší čas. A ta se týká takzvané telemedicíny. Jedná se v podstatě o poskytování zdravotních služeb na velké vzdálenosti. Ve 21. století tedy přes chat, videochat či telefon. Tato „novinka“ však novinkou ve skutečnosti není. Již téměř sto let zpátky fungovala určitá forma předchůdce telemedicíny, respektive zdravotní poradny, kdy čtenáři anonymně posílali dotazy o svém zdravotním stavu do redakce, a ty byly následně v dalším čísle zodpovězeny. My bohužel nemáme k dispozici zaslané otázky, a tak se dá jen občas odvodit, jaký byl charakter zdravotních obtíží čtenáře.

Například při problémech s otěhotněním doktor ženě poradil, že má každý den podstupovat poševní výplach odvarem z heřmánku. Zároveň ji však také odkázal na návštěvu lékaře, s čímž se v dnešních online poradnách setkáváme poměrně často.

Z jiné rady lze zase vyčíst, že postupem při potížích s kvalitou vlasů a vlasovou pokožkou bylo ozařování umělým horským sluncem. Horské slunce bychom nazvali v současné terminologii soláriem a jistě bychom jej nevolili jako řešení na naše potíže s vlasy a pokožkou. Při znalosti rizik, která provází UV záření a vhodnější doplňovat vybrané vitamíny.

Medicína se stále vyvíjí a některé léčebné postupy, které se nám z dnešního pohledu mohou zdát naprostým krokem stranou, byly ve své době pokládány za skvělé, moderní a funkční. Bylo by naivní si myslet, že dnešní medicína dosáhla svého maxima a již k žádným novým objevům, které by vyvracely současné „pravdy“ nebude docházet. Možná se jednou naše vnoučata a pravnoučata budou divit, jaké léčebné postupy jsme pro některé své neduhy my lidé přelomu 20. a 21. století volili. Co myslíte, že se změní nejvíc? 

Zemědělství jako největší objev lidstva

Máme tady červenec, prázdniny a s tím i druhou polovinu našeho letošního měsíčníku Kalendář. V tomto článku se podíváme na téma, které je pro tuto roční dobu typické. A opět to vezmeme hezky zeširoka. Čím je pro vás červenec typický? My jej máme spojený s krásným počasím, přírodou a zlátnoucími poli. A proto se zaměříme právě na zemědělství.

Prvopočátky zemědělství

Jak velkou roli hraje podle vás zemědělství ve vývoji lidské společnosti? Ačkoli se dnes může zdát, že zemědělství plní jen okrajovou úlohu, není tomu tak. I v dnešní moderní době, kdy se zemědělské produkci věnuje pouze několik procent evropské populace, její „plody sklízí“ všichni. Respektive bez zemědělců, velkých i drobných chovatelů a pěstitelů, by všichni ostatní zemřeli hlady.

Tak tomu ale nebylo vždy. V dávné minulosti lidé žili a prosperovali i bez zemědělství. Pravěcí lovci a sběrači se však museli spokojit s tím, co jim přišlo do cesty. Maso měli jen v případě, že se jim nějaké zvíře podařilo ulovit, a i různé plodiny museli často dlouho a těžce hledat.

Když ve svém snažení nebyli pravěcí lidé úspěšní, trpěli hlady. A přestože se z našeho pohledu může zdát způsob zemědělského fungování lepší a efektivnější, trvalo stovky tisíc let než se společnost lovců a sběračů naučila obdělávat pole a chovat hospodářská zvířata.

První zemědělci, kteří začali záměrně vysazovat zrna s cílem později sklízet úrodu žili přibližně před jedenácti tisíci lety. Až o tisíc let později byla domestikována první zvířata jako jsou ovce, skot či prasata.

Největší objev lidstva

Zemědělství je bez nadsázky označováno jako největší objev lidstva. Na našem území lidé obdělávali půdu asi 5500 let před Kristem. Je zajímavé, že k objevu zemědělství došlo na 11 místech světa zároveň. A není to tedy tak, jak tomu bývá u jiných objevů. Je totiž běžné, že nějaký objev je učiněn na jednom místě a z něj se následně novinky rozšíří do zbytku světa. Ne však u zemědělství.

Možná i proto byla v každém koutě světa chována jiná zvířata i pěstovány specifické plodiny. A tento trend vidíme i dnes. Zemědělství je i v současnosti ovlivňováno místními podnebnými podmínkami i tradicí. Například v jižní Americe se pěstovaly brambory, rajčata nebo tabák, ve střední Americe zase fazole. V Asii lidé pěstovali rýži ale také čaj nebo konopí a na Blízkém východě se zase chovali ovce, kozy a prasata.

Před několika tisíci lety žili lidé na našem území velmi podobně, jako si představíme, že mohli žít naši předci v raném středověku. Jedli maso a ovoce, pili mléko nebo předchůdce dnešního piva ze zkvašeného ovsa. Také vyráběly sýry a při své práci využívali oheň. Vypalovali strniště, tepelně upravovali jídlo, které uchovávali i připravovali v keramických nádobách a hrncích vypalovaných z hlíny.

Obrovský posun znamenal objev soli. Zejména jejích konzervačních účinků. Velmi důležitý byl také vynález takzvaného jha. To umožňovalo zapřáhnout do „zemědělských strojů“ tažná zvířata. A nelze zde nezmínit ani objev kovů a metod, jak s nimi pracovat a jak vyrábět kovové nástroje.

Existují místa na světě, kde v tomto bodě vývoj zcela ustrnul a kde se lidé i v 21. století živí veskrze zemědělským způsobem života po vzoru našich předků. Většinou jsou tyto společnosti spojené s velkou chudobou. Existují však i společenství, které se touto cestou vydávají zcela dobrovolně, a to především z náboženských důvodů.

Velký skok pro lidstvo

Paradoxně velmi dlouho nedošlo na poli zemědělství k žádnému zásadnímu průlomu. Během starověku i středověku bylo obdělávání půdy velmi fyzicky náročné a závislé na těžké manuální práci. Největší rozdíl přinesl, tak jako v mnoha dalších oblastech lidského života, vynález parního stroje, který přinesl velké změny. Během průmyslové revoluce došlo k obrovským změnám. Lidé žijící na vesnici ve velkém odcházeli do měst, kde tito bývalí zemědělci a drobní hospodáři začali pracovat jako dělníci v továrnách. A v mnoha místech moderního světa proto zůstal venkov téměř opuštěn.

V našem prostředí nenastaly změny s takovou razancí jako jinde ve světě. I přesto byla ale poslední tři staletí druhého tisíciletí po Kristu plná novinek, změn a převratů. Lidé už byli zkušení zemědělci a hospodáři a měli k dispozici relativně kvalitní a účinné vybavení. Na některé jeho příklady se můžete přijít podívat k nám do muzea. :)

Moderní historie přeje traktorům

V 19. století přišly na řadu první traktory, které předznamenaly konec využívání tažných hospodářských zvířat v zemědělství. Zpočátku však nebyly příliš běžné. Vůbec první všeobecně rozšířený traktor spatřil světlo světa až v roce 1901 v Americe.

V tehdejším Československu byly po celou první polovinu 20. století využívány malé traktory a své místo v soukromém zemědělství měla stále i hospodářská zvířata. Až po druhé světové válce, respektive až po komunistické kolektivizaci, se začaly ve větším rozmáhat velké traktory.

Dnes jsme samozřejmě svědky velké modernizace. Soudobé traktory mají klimatizaci a mnoho vychytávek, které jejich používání činí daleko příjemnějším. Současné odhady uvádí, že po celé planetě jezdí přibližně 25 milionů traktorů a na našem území se jich pohybuje zhruba 96 tisíc. Připadá vám to hodně, nebo málo?

Podělte se s námi v komentářích, jak se vám tento článek líbil, a co za téma si myslíte, že nás čeká zase příště. Můžete vám prozradit, že se od práce a obyčejného každodenního života vydáme tak daleko, jak to jenom jde.