Únor

Únor je nejkratší měsíc našeho kalendáře. Pokud není přestupný, má pouze osmadvacet dní. To je oproti některým dokonce o tři dny méně. Ptáte se proč?

Jak náš kalendář vznikl

Když byl těsně před začátkem našeho letopočtu vytvořen juliánský kalendář (to je ten, který používáme dodnes), měl rok rozdělený pouze na deset měsíců a 304 dní. K rozdělení na dvanáct došlo až mnohem později a jedním z nových měsíců byl právě únor (druhým leden). Tehdy však nebyl druhým měsícem v pořadí, ale dvanáctým.

Pověrčivost Římanů

Proč je ale tedy únor nejkratší měsíc? Traduje se, že za to mohou již staří Římané. Císař Augustus údajně jeden den únoru uzmul a přiřadil ho měsíci srpnu, jelikož ten nesl jeho jméno (August).

Vysvětlení však může být daleko jednodušší. Na vině je totiž římská pověrčivost.

Římané věřili, že sudá čísla přináší smůlu, a proto se snažili rozdělit dny mezi jednotlivé měsíce tak, aby každý měsíc měl pokud možno lichý počet dní. Bohužel to ale nebylo možné. V té době byl rok kratší. Měl pouze 355 dní, a proto nutně jeden z měsíců vycházel sudý. A volba padla na únor - poslední z měsíců.

Některé měsíce tedy měli 31 dní, některé jen 29 a pouze "chudáček únor" zůstal ochuzený. Když potom o nějaký čas později došlo k rozšíření roku o dalších deset dní do současných 365, na únor se opět zapomnělo.

A tak zůstal nejkratší. Jako kompenzaci dostává jednou za čtyři roky den navíc.

Proč je každý čtvrtý rok přestupný

V minulosti bylo pro lidi těžké vypočítat skutečnou dobu, za níž naše planeta oběhne slunce kolem dokola. Proto se i délka roku více či méně měnila. Dnes ale již víme, že 365 dní dokonale neodpovídá, a je potřeba jednou za čtyři roky přidat den navíc, aby stále roční období odpovídalo datu v kalendáři.

V únoru se prodlužuje den. Slunce už nezapadá tak brzy. Naši předkové proto používali rčení Na hromnice o hodinu více! Víte, ale co to vlastně znamená?

Hromnice

Na druhého února připadají hromnice. O tom jste jistě již, ale víte, co to vlastně znamená? Co si pod slovem hromnice představujete? Jestli hromy, tak máte trochu pravdu. Je v tom ale jedno velké ALE!

Čtyřicet dní po Božím hodu vánočním se slaví svátek obětování páně. V ten den se v chrámech před mšemi světí mešní svíce - takzvané hromnice. Tyto svíce, které byly posvěcené o hromnicích se lidově nazývají hromničky, a věřící křesťané je rozsvěcí při bouřích, aby Bůh ochránil jejich stavení před pohromou.

Na hromnice bylo zakázáno šít a zašívat, jelikož se lidé obávali, že by jehla mohla přitáhnout Božího posla, tedy blesk.

Pranostiky

S únorem se pojí celá řada pranostik! Většina z nich poukazuje na skutečnost, že v tomto měsíci by měl na polích ležet sníh, jinak nemohou lidé očekávat bohatou úrodu. Lidé pranostikami předpovídali, že pokud v únoru sníh není, bude zpravidla ještě dlouhá zima. A naopak. Když je únor bílý, přijde brzy jaro.

Únor bílý - pole sílí.
Když v únoru mráz ostře drží, to dlouho již nepodrží.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.

Historické události

Lidská historie je spojena s několika významnými únorovými událostmi. Například v roce 1848 proběhla velká revoluce ve Francii, v únoru 1861 byla zase přetvořena absolutistická habsburská monarchie na konstituční. V únoru 1917 začala v Rusku revoluce svržením dosavadního cara Mikuláše II. a v únoru 1948 v tehdejším Československu dostal k moci komunistický režim.

S únorem, který se nám z dnešního pohledu může jevit jako nudný výplňový měsíc mezi Vánocemi a jarem, se pojí mnoho skutečně zásadních historických zvratů, které byly zásadní pro budoucí směřování lidstva.

Pro koho je návštěva v našem muzeu vhodná a pro koho naopak ne?

Ve zkratce pro každého, kdo má rád historii, techniku nebo se třeba jenom potřebuje schovat před deštěm a náhodou jde kolem. Protože pak objeví něco nového a zajímavé, a to se vždycky počítá! :)

Pro koho prohlídka u nás příliš vhodná není?

S notnou dávkou sebereflexe nemůžeme návštěvu našeho muzea doporučit:

- lidem se sníženou pohyblivostí, jelikož mezi patry vedou dřevěná schodiště, která neumožňují pohyb osobám s některými druhy zdravotního postižení. Je ale samozřejmě na zvážení každého, co je (a není) v jeho fyzických možnostech.

- skupinkám velmi malých dětí (např. mateřským školám), jelikož náš výklad je zatím zaměřen spíše na dospělé a starší děti. V budoucnu je naším velkým cílem zajistit, aby byl zdejší program vhodný i pro ty nejmenší.

Rodiče v tomto směru musí zvážit, zda jejich děti bude prohlídka bavit. I pro tyto případy jsme nicméně veškeré exponáty detailně popsali, aby naši návštěvníci nebyli nuceni jít s průvodcem, ale aby si mohli muzeum procházet sami, vlastním tempem, a vysvětlovat svým ratolestem, co se právě dočetli.

Otevíráme nyní možnost pro školy objednat si u nás prohlídku na jaro 2023. Stačí se nám jen ozvat a domluvíme se! :)

- lidem protivným, nepřejícím a obecně zlým, jejichž cílem je kazit prohlídku ostatním, nebo dokonce ničit exponáty a majetek muzea. Důvod je v tomto bodě myslím zcela zřejmý.

Pro koho tedy prohlídka vhodná je?

V podstatě pro:

- všechny ostatní. Pro rodiny s dětmi, pro "samotáře", školní a volnočasové skupiny, pro páry, trojice i čtveřice, pro větší skupiny (ale pro ty doporučuje se nejdříve objednat). Zkrátka pro všechny, kteří se chtějí něco zajímavého dozvědět, mají zrovna čas a touhu se trošku vzdělávat v tématech, jimž se věnujeme.

Až do startu příští turistické sezóny, který plánujeme na květen či červen 2023, je jedinou možností, jak naše muzeum můžete navštívit, napsat nám na náš email mlynhnevkovice@seznam.cz nebo zavolat na telefon 601 330 635 a objednat se.

Leden

Leden je prvním měsícem roku. Je to doba, kdy všechno začíná. Doba, kdy mají lidé pocit, že mohou začít s čistým štítem. Doba předsevzetí, plánů a nepopsaných diářů...

Naši milí čtenáři a sledující! 
Děkujeme Vám za projevenou přízeň v uplynulém roce 2022 a přejeme Vám jen to nejlepší do toho nového, který věříme, že prožije společně ve zdraví a pohodě.

Rozhodli jsme se, že po celý tento rok Vám budeme každý měsíc přinášet články inspirované starými kalendáři, kterých se teď v našich sbírkách nachází již několik. 
Ptáte se proč? Odpověď je vlastně jednoduchá. Naším cílem totiž nikdy nebylo přinášet Vám skrze naše sociální sítě informace o tom, kdy a jestli vůbec máme otevřeno, ale chceme, aby se časem náš obsah stával informačně bohatším a hodnotnějším.
Doufáme proto, že Vás naše články budou bavit, i že se (snad) dozvíte něco nového a zajímavého.

Jaký byl asi leden před desítkami let? Jak tento zimní měsíc asi prožívali naši předkové? Napadla Vás někdy podobná otázka? Jestli ne tak vězte, že to ani nás, přestože máme police nacpané historickými dokumenty a fotografiemi. Lidé mají tendenci vnímat ty, kteří žili před nimi, jen jako záznam v matrice či učebnici. Jen jako jméno, které se nějakého dne narodilo a jiného zase zemřelo. Ale co ten život mezitím?

Ze starých kalendářů lze vyčíst víc než by se mohlo zdát...

Například se v nich dočtete, že leden má 31 dní a že dne 20. slunce vstupuje do znamená Vodnáře. Nic převratného? Samozřejmě, podobné informace najdete jistě i v těch současných. Uvidíte ale, že staré kalendáře jsou přece jenom jiná liga!

Roční předpověď počasí? Žádný problém!

Co jistě stojí za povšimnutí je poznámka ohledně předpovědí počasí. Dnešní meteorologové se neodvažují předpovídat počasí ani dva týdny dopředu, a to i přesto, že disponují nejnovějšími přístroji a technikou. Zatímco v době vzniku tohoto konkrétního kalendáře (tj. v roce 1905) se jeho tvůrci vůbec nebáli "předpovědět" počasí dokonce na celý rok dopředu.

Myslíte si, že jejich předpovědi vycházely?

Věděli, v kolik hodin vychází a zapadá slunce. I to, že během ledna přibyde 64 minut denního světla.

Pranostiky

Počasí má na lidský život obrovský dopad, nicméně v minulosti byl ještě o poznání zásadnější. Z toho, kolik prostoru je v těchto kalendářích (a nejen v nich) věnováno právě počasí lze usuzovat, jak moc bylo pro lidský život v minulosti příznivé počasí důležité. Pranostiky na leden praví, že:

Je-li teplo, sahá bída ke dnu. Leden musí zimou skřípati, má-li úrodní rok nastati. Když v lednu deště lijí, to má sedlák po naději. Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk a zahrad se málo těší.

Možná jsme si již sami všimli, že podle lidové moudrosti je dobrá úroda tradičně spojována se silnou zimou. Aktuální nezvykle teplé počasí by proto nejspíš našim předkům příliš radosti nepřineslo.

Jména

Je-li řeč o kalendářích, jména samozřejmě nelze v žádném případě vynechat. Jména jsou velmi proměnlivá a bez nadsázky je možné o nich prohlásit, že podléhají módním trendům.

Myslíte si, že jsou v dnešní době rodiče malých dětí šílení, když vidíte, co všechno dokážou svým ratolestem vymyslet za jména? Myslíte si, že v minulosti se všichni jmenovali Josef, František, Vladimír nebo Karel? Přijdou Vám jména jako Lucian, Melanie, Agaton nebo Isabella jako dnešní moderní jména, která k nám "tahají" současní rodiče ze zahraničí?

Opak je však pravdou. Podle kalendáře z úplného konce 19. století byla tato jména v českých zemích evidentně běžná.

Všimněte si (a nenechte se zmást), že jsou všechna jména uvedena ve druhému pádu (8.1. Erharda). Tedy nikoli jako je tomu zvykem v současnosti v pádu prvním (8.1. Erhard).

Máte svátek v lednu? Podívejte se, jak byste se jmenovali v roce 1898.

Tři králové

Dnes je 6. ledna. Den, který podle pravoslavného kalendáře vychází na 24. prosince a pravoslavní křesťané tak právě v tento den, který nám může připadat tak obyčejný, slaví své Vánoce. Pro některé jsou to první (a doufejme, že i poslední), které "oslaví" ve válkou zmítané vlasti. ...

Pro naši kulturu ovlivněnou především katolickým křesťanstvím je šestý leden dnem, který "patří" třem králům. Ačkoli v současnosti si jej spojuje zejména s Tříkrálovou sbírkou a sundáváním vánoční výzdoby, v minulosti se jednalo o poměrně zásadní svátek, který byl rovněž nazýván dnem Zjevení páně. Malí i velcí koledníci obcházeli domy a výměnou za známou písničku dostávali drobnosti coby koledu.

PS: Jestli jste si představovali staré kalendáře jako několikastránkové sešity, jste úplně vedle. Jsou to totiž bichle o stovkách stran. Tak jen abyste věděli, že těch informací pro Vás máme opravdu dost. :) 

Zdroje informací:

BESTAJOVSKÝ, Martin. Velká kniha lidových obyčejů a nápadů. 2. revidované souborné vydání. V Brně: CPress, 2020. ISBN 978-80-264-3206-7.

Kalendář paní a dívek českých. Praha: J. Otto, 1899.

Kalendář paní a dívek českých. Praha: J. Otto, 1905.

Kalendář paní a dívek českých. Praha: J. Otto, 1912.

PEČÍRKA, Josef. Pečírkův Národní kalendář velký na rok obyčejný .. [Velké vyd.]. V Praze: J. Pečírka, 1932.

Poutník Svatohostýnský. In: Programová příloha časopisu "Rodina a škola". 1935.