top of page

Aktualizováno: 2. 10. 2023


Škola volá: "Zpátky do lavic!"

Dneškem končí září. První měsíc školy uběhl jako voda a my můžeme pomalu začít odpočítávat čas do Vánoc. Ještě předtím se však můžete přijít v rámci běžné prohlídky podívat na naši miniexpozici věnovanou právě historické škole. Kam ale vlastně historie školství sahá? Jak vypadalo učení v minulosti a kdy vznikly první vzdělávací univerzity? To a mnohem víc jsme si pro vás připravili v dnešním článku. Tak se pojďte s námi trochu vzdělávat!


Pravěk

Škola volá: "Zpátky do lavic!"

Určité formy výchovy a vzdělávání patřily k lidské společnosti v podstatě od nepaměti, v počátcích však převládal jejich praktický aspekt. Vědomosti nebyly potomkům předávány kvůli rozvoji jejich osobnosti, ale s cílem udržet je při životě. Bylo důležité, aby si mladé generace osvojili těžce nabyté zkušenosti předků. Pokud se totiž pradědeček otrávil po pozření těch červených bobulí, co rostou vedle jeskyně, není důvod, aby se něco podobného opakovalo i v budoucnu.


Tehdejší učení probíhalo zcela neformálně. Neexistovala žádná škola, učebnice ani učební pomůcky. Nesetkali byste se ani s osnovami či jinými vzdělávacími plány. Děti a dospívající si v rámci učení osvojovali dovednosti, které potřebovali k životu. Dívky musely poznávat jedlé bobule a udržovat oheň, chlapci lovit a chránit svou rodinu. Osobnost učitele sice neexistovala, ale za její „prvopočátek“ lze označit šamana.

Škola volá: "Zpátky do lavic!"

Starověk

S příchodem starověku se změnilo mnohé a totéž se týká také vzdělávání. Velkým přelomem v oblasti vzdělávání se stal vynález písma. Vznikaly první vzdělávací instituce. Ty byly zpravidla určeny výhradně mužům (výjimku tvořila například Sparta, kde bylo vzdělávání koedukované). Vznikaly chrámové škole s důrazem na duchovní výchovu, školy určené budoucím vojákům i úředníkům. Obrovskou váhu na celý vzdělávací proces mělo náboženství.


Středověk

Škola volá: "Zpátky do lavic!"

Středověk nedostal dovětek „temný“ pro nic za nic. Ve vzdělávání stále hrála prim církev. A ta byla ochotná přijmout do svých řad pouze muže. Ženy se ke vzdělávání dostaly pouze v případě, že patřily do bohatých šlechtických rodin. I v takovém případě se však musely spokojit s velmi osekaným a upraveným obsahem vzdělávání. Vzdělanost, inteligence a rozhled totiž ve středověku nebyli u žen pokládány za cnosti, ale naopak. Podle tehdejší ideologie měly být ženy přiměřeně hezké a ideálně naprosto tiché stíny svých manželů. Proto se učily jen vyšívat a zpívat, osvojovaly si pravidla dvorské etikety a náboženská pravidla. Chudé ženy byly ze vzdělávání vyloučeny docela.

Škola volá: "Zpátky do lavic!"

Chudí chlapci měli naději na vzdělání, pokud se dostali do církevní školy. V takovém případě je pak obvykle čekala „kariéra“ v klášteře. Ti bohatší se mohli vzdělávat doma soukromými učiteli. Učili se náboženství, střelbě, tanci, poezii, hře na hudební nástroje, šermu aj. Kromě toho se ale také do vzdělávací praxe dostávalo takzvané trivium. Čili složenina tří základních učebních oborů dramatiky, dialektiky a rétoriky. Později přibylo též kvadrivium složené z aritmetiky, astronomie, geometrie a muziky.


V 11. století začaly vznikat první univerzity. Jako první to byla v roce 1088 univerzita v italské Bologně, o šedesát let později Sorbonna v Paříži. K prvním univerzitám patří též Oxford (Anglie), Modena (Itálie), Cambridge (Anglie) a Salamanca (Španělsko). První česká univerzita byla založena v roce 1348 v Praze pod patronátem tehdejšího císaře Karla IV. Původně měla čtyři fakulty, a to artistickou (filozofickou), teologickou, lékařskou a právnickou.


Škola volá: "Zpátky do lavic!"

Novověk

Novověk se nejčastěji datuje od roku 1492, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku. Můžeme se ale setkat i s jinými historickými body. Bez ohledu na rok, od kdy ale novověk počítáme, znamenal pro vzdělávání velký přelom. Vynález knihtisku výrazně zlevnil knihy, a tím zvýšil jejich dostupnost. Najednou přestaly být luxusním zbožím a mohli si je dovolit (v omezené míře) i chudší vrstvy.

Novověk se také datuje od roku:

1485

Konec války Růží v Anglii

1453

Dobytí Konstantinopole Turky

1450

​Vynález knihtisku

1517

Martin Luther vydal 95 tezí

1526

Bitva u Moháče

1640

Začátek občanské války v Anglii

Děti z bohatých rodin měly soukromé učitele, pro chudší se otevíraly možnosti v podobě škol. Stále však nebylo vzdělávání pokládáno za hodnotu, a proto mnozí zůstávali negramotní. 6. prosince 1774 proto císařovna Marie Terezie reformovala školství a zavedla plošnou povinnost pro děti od 6 do 12 let vzdělávat se v oblasti čtení, psaní, počítání a náboženství. „Ke slovu“ se dostala hromadná výuka, přestože do té doby drtivě převládala ta individuální.


Moderní škola

Škola volá: "Zpátky do lavic!"

A právě zavedení hromadné výuky a plošné povinné školní docházky byl ten impulz, na který české školství čekalo. Od tohoto momentu začaly vznikat instituce, které předcházely našim současným základním školám. Vzdělány byly všechny děti bez rozdílu a z českých zemí se postupně vytrácela negramotnost. Školství sice prošlo mnoha proměnami a v současné době se možná dočká další, stále však klopýtá za realitou dospělého světa. Školství by v ideálním případě mělo předvídat potřeby budoucích generací a dokázat děti připravit na svět, v němž budou žít až školu dokončí. V realistickém případě by stačilo „pouze“ začleňovat novinky a reagovat na aktuální vývoj. Bohužel i školství jednadvacátého století funguje často na principu: „učím to, co jsem se v dětství naučil/a já“. Jenomže dnešní děti budou svůj dospělý život žít v úplně jiném světě než my. Nikdo nám ovšem dopředu nedokáže říct, jak ten nový svět bude vypadat. A v tom tkví největší potíž školství. Potíž, s níž se tento obor nevypořádat za tisíce let své existence.



25 zobrazení0 komentářů

Léto se nám blíží ke konci, děti příští týden nastupují do školy, a období dovolených pomalu končí. Nás sice moře teprve čeká, věříme ale, že mnozí z vás už tu svoji mají za sebou. Ať patříte mezi fanoušky lenošení na pláži nebo spíš k těm, kteří milují chození po horách, doufáme, že jste si svoji letošní dovolenou opravdu užili!

V duchu dohasínajícího léta jsme si pro vás připravili článek, v němž se dočtete, jak dovolenou trávili naši předci. Přemýšleli jste někdy, kde se vlastně slovo dovolená vzalo?


Dovolená od slova dovolit

Z principu je dovolená vlastně obdobím, kdy je pracovníkovi jeho zaměstnavatelem dovoleno být nějakou dobu mimo práci. To znamená, že podstatné jméno dovolená bylo odvozeno od slovesa dovolit. Spojení „jedu na dovolenou“ vzniklo tedy až druhotně. V původním významu šlo o to, že člověk, který dostal dovolenou zkrátka nemusel chodit do práce. V té době mohl klidně zůstat doma, mohl se starat o vlastní hospodářství nebo jen navštívit příbuzné. V minulosti nebyla dovolená spojena se slunečníky a opalovacími krémy.


(Ne)placená dovolená

V České republice je zákonem stanovená doba dovolené 20 dní, nicméně mnoho firem dává svým zaměstnancům jako určitý benefit 25 dní dovolené. Podobná situace je také v dalších evropských zemích, například v USA mají zaměstnanci postavení o mnoho horší. Ze zákona mají nárok jen na dva týdny dovolené.


V mnoha zemích světa je navíc naprosto běžné, že pokud zaměstnanci nějakou dovolenou mají, není placená. Čili českých 4-5 týdnů placené dovolené je skutečný luxus, kterého bychom si měli vážit, a jehož bychom měli být schopní adekvátně využít.

Bez pasu ani na krok


Dnes je pro nás cestování do ciziny naprostou samozřejmostí. Díky covidové pandemii se ale možná i mladší generace dnes mohou lépe představit, jak se žilo našim rodičům a prarodičům, kteří nemohli bez dovolení opouštět hranice státu. Být uvězněni uvnitř země však není nic proti povinnosti neopouštět za žádných okolností rodné město či vesnici.


Své by o tom mohli vyprávět ještě lidé z poloviny 19. století. Teprve v roce 1857 totiž císař František Josef I. zrušil povinnost prokazovat při cestách mezi vesnicemi cestovními doklady. O osm let později pak císař zrušil i pasové kontroly na hranicích jednotlivých zemí Habsburské monarchie. S trochou nadsázky, tak vznikl předchůdce dnešního Schengenského prostoru, jelikož se lidé mohli volně pohybovat mezi zeměmi většího správního celku.

První dovolené v historii

První dovolené v historii jsou spjaty se vznikem zaměstnanecké formy práce. Jinými slovy v době, kdy lidé jiným sloužili za byt a stravu žádné extra volno čekat nemohli. Jakmile se ale pracovní trh proměnil a lidé začali vyměňovat svou práci za pravidelnou mzdu, vznikl i koncept dovolené.


Na konci 19. století je možné dovolenou pozorovat u vojáků a úředníků, s novým stoletím se pak tento „trend“ dostává také do pracovních smluv. V Československu v polovině dvacátých let dvacátého století vznikl zákon, který ustanovil, že délka placené dovolené činí 6 až 8 dní v závislosti na délce pracovněprávního vztahu.


A právě tato doba je pro dovolené a strávení volného času naprosto přelomová. S volným časem vznikl totiž prostor pro volnočasové aktivity, a tedy i pro rekreaci a dovolenou. Ale o to zase příště. Další článek vyjde za týden a bude věnován způsobům trávení dovolené v minulosti. Tak nezapomeňte sledovat náš web!

13 zobrazení0 komentářů

Pokračování článku Nemoci, léky a lékařská péče před první republikou.


medicína_lebky

Po poměrně plynulém a velmi pomalém rozvoji medicíny v 17. a 18. století přišlo století 19. A s ním i mnoho kontroverzních léčebných metod, přípravků a postupů. V medicíně se běžně používaly látky, které dnes pokládáme spíš za jedy. Takovým "lékem století" byl arsén, který se využíval k léčbě celé řady neduhů, a to i přesto, že lidé dobře věděli, že nesprávné dávnování jim může přinést smrt.


Stejně jako jiná odvětví se ale i medicína v průběhu první světové války dočkala velkého rozvoje a "moderní" medicína první republiky se v některých ohledech skutečně velmi blížila té dnešní. Rozdílů tu ale samozřejmě stále zůstávalo mnoho.


Zázrak na kornatění tepen! Nebo ne?

medicína_kornatění tepen

Zejména díky zachovaným tiskovinám ale i dalším zdrojům víme, že reklama na léčivé přípravky byla před desítkami let stejně intenzivní jako v dnešní době. Ne-li dokonce intenzivnější. A mnoho z těchto reklam by bylo vhodné označit za klamavé. Porovnejte například tuto na drink proti kornatění tepen s dnešními „zázračnými“ přípravky, které slibují všechno od zhubnutí, přes vyléčení nespavosti až po zlepšení kvality partnerského života. Šarlatáni, kteří slibovali všechno za „výhodnou“ cenu a jediné, co vám mohli doopravdy nabídnout byl hezky zabalený placebo efekt žili (a především „pracovali“) vždy. Najdeme je v současnosti a ani budoucnost jim zřejmě nedokáže nastavit efektivní hranice. Praktiky, které vydělávají na lidském neštěstí a starosti o zdraví jsou totiž mimořádně účinné.


Rýmička kosí (nejen) muže už po celé generace


medicína_jedlové karamely

Na kašel, chrapot a bolest v krku jste si mohli v období první republiky pořídit Keiserovy jedlové prsní karamely, které byly všeobecně rozšířené. A světe div se! V lékárnách je totiž najdete dodnes. A to dokonce po tím samým jménem. Jen kulatou kovovou krabičku nahradil klasický plastový sáček. Obsahují bylinné extrakty, výtažek z rakouské jedle a éterické oleje. Navíc v nich není žádný cukr a potřebnou sladkost jim dodává pouze stévie. Na rozdíl od jiných starých bojovníků proti neduhům jsou tedy tyto bonbony vhodné i pro moderního člověka.

medicína_kýla

Kosmodisk první republiky


Jiným příkladem, na kterém je skutečně vidět velký posun v medicíně, je Zákonem chráněný odlehčovací břišní pás pro pány i dámy, který je podle reklamního sdělení pohodlný, účelný a trvanlivý. Navíc neobsahuje žádné kostice ani gumy (co tedy obsahuje už ale prospekt neuvádí). Co je však zarážející je informace, že tento pás dokáže „opravit“ tělo i bez operace. Pokud v dnešní době uvidíte reklamu na pomůcku, která slibuje nápravu „i bez operace“ u věcí, které se běžně operačně řeší, je třeba se zarazit. Některé podobné pomůcky totiž nadělají víc škody než užitku. Podobné výrobky jako je zde inzerovaný břišní pás najdete na trhu stále. Podle dnešních lékařů jsou kýlní pásy ale neúčinné. Neřešená kýla navíc může být v krajním případě i smrtelná.


Problémy nepravidelného cyklu


medicína_poruchy měsíčků

Problém, na který je odkazováno téměř v každém ženském časopise z období první republiky, je v tehdejší terminologii „porucha menstruační“ nebo „vynechání měsíčků“. Co si myslíte, že se pod tímto označením asi skrývá? I v dnešní době pochopitelně ženy musí čas od času řešit nepravidelnost cyklu z různých důvodů. Může jít například o stres, nemoc či rychlé ubývání na váze. V minulosti však tato slovní spojení mířila na zcela jiný stav ženy. A to doslova.


Těhotenství není pro každou ženu dobrou zprávou ani dnes. Co ale teprve v minulosti, kdy narození dítěte před uzavřením manželství nebo mimo něj znamenalo pro matku obrovské společenské stigma. V období první republiky byly nabízeny preparáty, které měly za cíl upravit poruchy měsíčků „ve 2-4 dnech bez přerušení zaměstnání.“ Tento prostředek bylo možné objednat poštou na dobírku a diskrétně, což také vypovídá o tabuizaci tohoto tématu, k němuž se konkrétněji dostaneme ještě v některém z příštích článků.

medicína_zubní mýdlo

Zuby = (odvěká) pohroma huby


Co si myslíte, že stojí za vypadáváním zubů? V dnešní době již víme, že je to kombinace nedostatečné péče a nevhodné stravy bohaté na sladké a kyselé složky. V minulosti se lidé domnívali, že hlavním viníkem padání zubů jsou tuky. To samo o sobě může působit poněkud úsměvně, stejně jako propagované zubní mýdlo, podobné inzeráty však svědčí o tom, že si lidé ve třicátých letech minulého století již uvědomovali důležitost péče o chrup. Jen k tomu zřejmě neměli ty správné pomůcky a nástroje.

medicína_zdravotní poradna

Telemedicína minulosti


V poslední době se často v médiích objevuje diskuse, která odborné kruhy víří již delší čas. A ta se týká takzvané telemedicíny. Jedná se v podstatě o poskytování zdravotních služeb na velké vzdálenosti. Ve 21. století tedy přes chat, videochat či telefon. Tato „novinka“ však novinkou ve skutečnosti není. Již téměř sto let zpátky fungovala určitá forma předchůdce telemedicíny, respektive zdravotní poradny, kdy čtenáři anonymně posílali dotazy o svém zdravotním stavu do redakce, a ty byly následně v dalším čísle zodpovězeny. My bohužel nemáme k dispozici zaslané otázky, a tak se dá jen občas odvodit, jaký byl charakter zdravotních obtíží čtenáře.


Například při problémech s otěhotněním doktor ženě poradil, že má každý den podstupovat poševní výplach odvarem z heřmánku. Zároveň ji však také odkázal na návštěvu lékaře, s čímž se v dnešních online poradnách setkáváme poměrně často.


Z jiné rady lze zase vyčíst, že postupem při potížích s kvalitou vlasů a vlasovou pokožkou bylo ozařování umělým horským sluncem. Horské slunce bychom nazvali v současné terminologii soláriem a jistě bychom jej nevolili jako řešení na naše potíže s vlasy a pokožkou. Při znalosti rizik, která provází UV záření a vhodnější doplňovat vybrané vitamíny.


Medicína se stále vyvíjí a některé léčebné postupy, které se nám z dnešního pohledu mohou zdát naprostým krokem stranou, byly ve své době pokládány za skvělé, moderní a funkční. Bylo by naivní si myslet, že dnešní medicína dosáhla svého maxima a již k žádným novým objevům, které by vyvracely současné „pravdy“ nebude docházet. Možná se jednou naše vnoučata a pravnoučata budou divit, jaké léčebné postupy jsme pro některé své neduhy my lidé přelomu 20. a 21. století volili. Co myslíte, že se změní nejvíc? 

10 zobrazení0 komentářů
bottom of page