Únor je nejkratší měsíc našeho kalendáře. Pokud není přestupný, má pouze osmadvacet dní. To je oproti některým dokonce o tři dny méně. Ptáte se proč?
Jak náš kalendář vznikl
Když byl těsně před začátkem našeho letopočtu vytvořen juliánský kalendář (to je ten, který používáme dodnes), měl rok rozdělený pouze na deset měsíců a 304 dní. K rozdělení na dvanáct došlo až mnohem později a jedním z nových měsíců byl právě únor (druhým leden). Tehdy však nebyl druhým měsícem v pořadí, ale dvanáctým.
Pověrčivost Římanů
Proč je ale tedy únor nejkratší měsíc? Traduje se, že za to mohou již staří Římané. Císař Augustus údajně jeden den únoru uzmul a přiřadil ho měsíci srpnu, jelikož ten nesl jeho jméno (August).
Vysvětlení však může být daleko jednodušší. Na vině je totiž římská pověrčivost.
Římané věřili, že sudá čísla přináší smůlu, a proto se snažili rozdělit dny mezi jednotlivé měsíce tak, aby každý měsíc měl pokud možno lichý počet dní. Bohužel to ale nebylo možné. V té době byl rok kratší. Měl pouze 355 dní, a proto nutně jeden z měsíců vycházel sudý. A volba padla na únor - poslední z měsíců.
Některé měsíce tedy měli 31 dní, některé jen 29 a pouze "chudáček únor" zůstal ochuzený. Když potom o nějaký čas později došlo k rozšíření roku o dalších deset dní do současných 365, na únor se opět zapomnělo.
A tak zůstal nejkratší. Jako kompenzaci dostává jednou za čtyři roky den navíc.
Proč je každý čtvrtý rok přestupný
V minulosti bylo pro lidi těžké vypočítat skutečnou dobu, za níž naše planeta oběhne slunce kolem dokola. Proto se i délka roku více či méně měnila. Dnes ale již víme, že 365 dní dokonale neodpovídá, a je potřeba jednou za čtyři roky přidat den navíc, aby stále roční období odpovídalo datu v kalendáři.
V únoru se prodlužuje den. Slunce už nezapadá tak brzy. Naši předkové proto používali rčení Na hromnice o hodinu více! Víte, ale co to vlastně znamená?Hromnice
Na druhého února připadají hromnice. O tom jste jistě již, ale víte, co to vlastně znamená? Co si pod slovem hromnice představujete? Jestli hromy, tak máte trochu pravdu. Je v tom ale jedno velké ALE!
Čtyřicet dní po Božím hodu vánočním se slaví svátek obětování páně. V ten den se v chrámech před mšemi světí mešní svíce - takzvané hromnice. Tyto svíce, které byly posvěcené o hromnicích se lidově nazývají hromničky, a věřící křesťané je rozsvěcí při bouřích, aby Bůh ochránil jejich stavení před pohromou.
Na hromnice bylo zakázáno šít a zašívat, jelikož se lidé obávali, že by jehla mohla přitáhnout Božího posla, tedy blesk.
Pranostiky
S únorem se pojí celá řada pranostik! Většina z nich poukazuje na skutečnost, že v tomto měsíci by měl na polích ležet sníh, jinak nemohou lidé očekávat bohatou úrodu. Lidé pranostikami předpovídali, že pokud v únoru sníh není, bude zpravidla ještě dlouhá zima. A naopak. Když je únor bílý, přijde brzy jaro.
Únor bílý - pole sílí.
Když v únoru mráz ostře drží, to dlouho již nepodrží.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.Historické události
Lidská historie je spojena s několika významnými únorovými událostmi. Například v roce 1848 proběhla velká revoluce ve Francii, v únoru 1861 byla zase přetvořena absolutistická habsburská monarchie na konstituční. V únoru 1917 začala v Rusku revoluce svržením dosavadního cara Mikuláše II. a v únoru 1948 v tehdejším Československu dostal k moci komunistický režim.
S únorem, který se nám z dnešního pohledu může jevit jako nudný výplňový měsíc mezi Vánocemi a jarem, se pojí mnoho skutečně zásadních historických zvratů, které byly zásadní pro budoucí směřování lidstva.