Čím vzdálenější historii se snažíme zmapovat, tím těžší práci máme.
Podobně jako je tomu u mnoha velmi významných hradů a zámků, i u nás začínáme slovy: "První písemná zmínka pochází..." .Tak tedy první písemná zmínka o existenci mlýna v dnešních Hněvkovicích na pravém břehu Vltavy pochází z roku 1490 a je zaznamenána v Hlubockém urbáři, kde je také zmiňován i tehdejší mlynář - Třesohlavý.
Střídání majitelů i nájemníků
V 16. století získal mlýn do svého majetku šlechtický rod Švamberků. Zanedlouho poté přešel do vlastnictví rou Hozlauerů a následně se jeho majiteli stali Častorálové z Dlouhé vsi.
Nakonec byl, ještě v průběhu 17. století, přidružen k arcibiskupskému panství v Týně nad Vltavou.
V tomto období, kdy se střídali majitelé mlýna, střídali se také rodiny, které na tehdy nájemním mlýně žily a pracovaly. Některé z nich jsou známy jako například Koubovi, Morkesovi nebo Čalounovi, jiné se dohledat (zatím) nepodařilo.
Příchod prvního Královce do Hněvkovic
Mezi lety 1830 a 1840 přišel do Hněvkovic první Královec a v polovině 19. století byl mlýn vyvázán z poddanství.
V roce 1869 rodina Královcova odkoupila mlýn od Arcibiskupství Pražského a o rok později byla taktéž odkoupena i vedlejší budova za účelem provozování hostince.
Na počátku 80. let 19. století byla v rámci přestavby rozšířena mlýnice a mezi lety 1919 a 1921 došlo k přestavbě na současnou podobu. Do provozu byla rovněž uvedena i Francisova turbína.
Během druhé světové války došlo – z neznámých příčin - nejprve k poškození jezu (1940), později k poškození turbíny (1942).
Znárodnění
Po socialistické převratu byl mlýn znárodněn (v roce 1949) a stal se součástí národního podniku Jihočeské mlýny. Tehdejší mlynářka a majitelka Zdeňka Koubková tam od té doby pracovala již pouze jako zaměstnanec. Z povozu byla odstavena také Francisova turbína.
V čase minulého režimu byla budova mlýna z velké části nevyužitá. Částečně sloužila jako skladiště blízkého jednotného zemědělského družstva. Vlivem kombinace nevhodného užívání a nedostatečné péče budova razantně zchátrala. Koncem 80. let do ní měla být umístěna dle plánu výroba jedné blízké a v současnosti i velmi rozšířené jihočeské firmy, kvůli čemuž byla podstatná část místního vybavení buďto zničena, rozebrána nebo odvezena. Jelikož ale došlo k Sametové revoluci, a mlýn byl navrácen majitelům dřív, než byl tento plán dotažen do konce, vyrabovaná budova se této nové funkce již nedočkala a na novou si musela počkat ještě více než třicet let.
Jak šel čas po Sametové revoluci
Ještě v roce 1989 byl opětovně zahájen provoz Francisovy turbíny a v následujícím roce byl Královcův mlýn navrácen do rukou dědiců původních majitelů. Kolem roku 2010 prošel celý exteriér areálu rozsáhlou rekonstrukcí; čímž objekt získal novou fasádu a některé jeho části i střechu.
V roce 2015 byl Mlýn K. Královce prohlášen Ministerstvem kultury České republiky za kulturní a technickou památku. V následujícím roce získala památkovou ochranu také Francisova turbína.
V průběhu roku 2020 započaly vyklízecí práce, čímž byla zahájena rozsáhlá dvouletá rekonstrukce. Musela být vyčištěna celá budova včetně mnoha zdejších exponátů. Situace před zahájením rekonstrukce byla žalostná a vyžádala si tisíce hodin práce a oprav.
Povodně
Ačkoli povodně byly zřejmě s životem mlynářů spjaty od nepaměti, první dochované zmínky, které máme, pochází z roku 1880, dále pak z roku 1888 (září), 1890 (září) a 1954 (červenec). V naší paměti je však nesmazatelně zapsána ta obrovská ze srpna 2002, která se zásadním způsobem podepsala na stavu budovy i jejího vnitřního vybavení. Voda tenkrát dosáhla až do výšky poloviny druhého patra. Poté přišla ještě jedna (v létě 2013) a já bych velmi ráda napsala, že byla poslední. Můžeme jen doufat. V tématu povodní se ale v příštích článcích jistě ještě vrátím.
Myšlenka na závěr
Na závěr mě napadá jen krátké zamyšlení.
Nevíme přesně, který rok přišel první Královec do Hněvkovic. Víme však, že to bylo někdy ve 30. letech 19. století. No a ta se v našem století blíží. Pomalu, ano, ale je možné, že nám v současnosti nezbývá ani deset let do doby, kdy naše rodina „oslaví“ 200 let v Hněvkovickém mlýně.
A to by byla skutečně velká škoda propást! Nemyslíte?
Veškeré Vaší přízně si velmi vážíme.
Děkuji za Vaši pozornost. S pozdravem,
za Mlýn Hněvkovice Karolína D.