Co má společného mlýn K. Královce, pětidolarovka a Chicago?

Pátrání po osudech českých emigrantů nás dovedlo až ke spolupráci s Chicago History Museum.

Zlatá mince v hodnotě pěti dolarů ze Spojených států amerických leží na hrubém, kamenitém povrchu. Na minci je vyobrazen orel s nápisy "UNITED STATES OF AMERICA," "IN GOD WE TRUST," a "E PLURIBUS UNUM."

Náš starý mlýn zažil za ta léta, co stojí na břehu Vltavy, mnohé. Některé z příběhů byly dobře známé, jiné roky spaly mezi haraburdím. A někdy k jejich probuzení stačí málo – třeba pár pohlednic s neznámými známkami nebo jen jedna zatoulaná pětidolarová mince. Protože právě ten maličký kovový plíšek nakonec přiměl Karla Koubka — kterého na našich komentovaných prohlídkách potkáváte jako pana otce — pustit se do pátrání.

Už dlouho tvoříme vlastní rodokmen. Zatím jsme se dostali do osmnáctého století, ale Patricie Koubková, která už několikrát přednášela o tvorbě rodokmenů v Komunitním centru v Týně nad Vltavou, usilovně bádá dál.

Zlatá mince Liberty s pěti dolary z roku 1911 na betonovém povrchu, zobrazující profil indiánského náčelníka s tradiční čelenkou.

Začali jsme rozplétat zamotané osudy širších větví naší rodiny – rodů Královců a Loulů. Náš předek z rodu Královců přišel na hněvkovický mlýn z Domažlicka – tedy přesně z těch samých míst, odkud vzešla i silná americká větev tohoto rodu. A pak jsou tu Loulovi. Další rodina, jejíž členové se podíleli na budování Chicaga.

A právě náš mlýn je místem, kde se tyto dvě rodiny spojily. Mathilda Loulová, dcera týnského řezníka, si totiž vzala Karla Královce a společně hospodařili ve mlýně.

Zda je svedly dohromady zprávy a dopisy, které si s příbuznými z USA vyměňovali, dnes už s jistotou nevíme. Pravděpodobně se místní mlynář a řezník znali.

Zvláštní místo v tomto příběhu patří dvěma mužům. Prastrýci naší babičky Mathildy, týnskému rodákovi Stanislavu (v USA známému jako Stan) Loulovi, který se svou prací podílel na tehdy rychle rostoucím Chicagu. A nesmíme zapomenou ani na Jana Královce, předsedu České pivovarnické společnosti v Chicagu.

Staré pohlednice z Ameriky z roku 1911, doplněné pětidolarem s indiánským motivem a osobními vzkazy od příbuzných.

Mnoho stop po českých emigrantech v USA zmizelo jak působením času, tak především vlivem historických událostí 20. století. Rodinné vazby přerušila válka, později komunistický režim a uzavřené hranice. Historie českých komunit v Americe tak často zůstala po desetiletí rozptýlená mezi rodinnými archivy, vzpomínkami a zapomenutými dokumenty.

Proto máme velkou radost, že jsme navázali spolupráci s Chicago History Museum.

Na druhé straně Atlantiku jsme navázali kontakt s hlavním historikem Chicago History Museum, panem Peterem Alterem. V nadcházejících týdnech se studenti v rámci badatelských stáží pustí do procházení tamních archivů a budou v amerických záznamech hledat další stopy našich předků.

Události, které jsme dosud znali hlavně z učebnic dějepisu – třeba verbování českých legionářů v Chicagu během první světové války – pro nás najednou získávají mnohem osobnější rozměr. Už to nejsou jen velké dějiny, ale také příběhy lidí, jejichž stopy vedou až k naší vlastní rodině.

Voda Vltavy dál obtéká základy našeho mlýna stejně jako před sto lety. Dnes už ale víme, že část jeho příběhu pokračovala i tisíce kilometrů odsud, v Chicagu. S netrpělivostí teď čekáme, co dalšího se podaří v chicagských archivech vypátrat, a o nové nálezy se s vámi rádi podělíme.

Tým Muzea mlýn Hněvkovice