top of page

Zemědělství jako největší objev lidstva

Máme tady červenec, prázdniny a s tím i druhou polovinu našeho letošního měsíčníku Kalendář. V tomto článku se podíváme na téma, které je pro tuto roční dobu typické. A opět to vezmeme hezky zeširoka. Čím je pro vás červenec typický? My jej máme spojený s krásným počasím, přírodou a zlátnoucími poli. A proto se zaměříme právě na zemědělství.

zemědělství: pole s obilím

Prvopočátky zemědělství


Jak velkou roli hraje podle vás zemědělství ve vývoji lidské společnosti? Ačkoli se dnes může zdát, že zemědělství plní jen okrajovou úlohu, není tomu tak. I v dnešní moderní době, kdy se zemědělské produkci věnuje pouze několik procent evropské populace, její „plody sklízí“ všichni. Respektive bez zemědělců, velkých i drobných chovatelů a pěstitelů, by všichni ostatní zemřeli hlady.


Tak tomu ale nebylo vždy. V dávné minulosti lidé žili a prosperovali i bez zemědělství. Pravěcí lovci a sběrači se však museli spokojit s tím, co jim přišlo do cesty. Maso měli jen v případě, že se jim nějaké zvíře podařilo ulovit, a i různé plodiny museli často dlouho a těžce hledat.


Když ve svém snažení nebyli pravěcí lidé úspěšní, trpěli hlady. A přestože se z našeho pohledu může zdát způsob zemědělského fungování lepší a efektivnější, trvalo stovky tisíc let než se společnost lovců a sběračů naučila obdělávat pole a chovat hospodářská zvířata.

zemědělství: pravěcí lovci a sběrači
První zemědělci, kteří začali záměrně vysazovat zrna s cílem později sklízet úrodu žili přibližně před jedenácti tisíci lety. Až o tisíc let později byla domestikována první zvířata jako jsou ovce, skot či prasata.

Největší objev lidstva


Zemědělství je bez nadsázky označováno jako největší objev lidstva. Na našem území lidé obdělávali půdu asi 5500 let před Kristem. Je zajímavé, že k objevu zemědělství došlo na 11 místech světa zároveň. A není to tedy tak, jak tomu bývá u jiných objevů. Je totiž běžné, že nějaký objev je učiněn na jednom místě a z něj se následně novinky rozšíří do zbytku světa. Ne však u zemědělství.


Možná i proto byla v každém koutě světa chována jiná zvířata i pěstovány specifické plodiny. A tento trend vidíme i dnes. Zemědělství je i v současnosti ovlivňováno místními podnebnými podmínkami i tradicí. Například v jižní Americe se pěstovaly brambory, rajčata nebo tabák, ve střední Americe zase fazole. V Asii lidé pěstovali rýži ale také čaj nebo konopí a na Blízkém východě se zase chovali ovce, kozy a prasata.


zemědělství v historii i současnosti

Před několika tisíci lety žili lidé na našem území velmi podobně, jako si představíme, že mohli žít naši předci v raném středověku. Jedli maso a ovoce, pili mléko nebo předchůdce dnešního piva ze zkvašeného ovsa. Také vyráběly sýry a při své práci využívali oheň. Vypalovali strniště, tepelně upravovali jídlo, které uchovávali i připravovali v keramických nádobách a hrncích vypalovaných z hlíny.


Obrovský posun znamenal objev soli. Zejména jejích konzervačních účinků. Velmi důležitý byl také vynález takzvaného jha. To umožňovalo zapřáhnout do „zemědělských strojů“ tažná zvířata. A nelze zde nezmínit ani objev kovů a metod, jak s nimi pracovat a jak vyrábět kovové nástroje.

Existují místa na světě, kde v tomto bodě vývoj zcela ustrnul a kde se lidé i v 21. století živí veskrze zemědělským způsobem života po vzoru našich předků. Většinou jsou tyto společnosti spojené s velkou chudobou. Existují však i společenství, které se touto cestou vydávají zcela dobrovolně, a to především z náboženských důvodů.

Velký skok pro lidstvo


Paradoxně velmi dlouho nedošlo na poli zemědělství k žádnému zásadnímu průlomu. Během starověku i středověku bylo obdělávání půdy velmi fyzicky náročné a závislé na těžké manuální práci. Největší rozdíl přinesl, tak jako v mnoha dalších oblastech lidského života, vynález parního stroje, který přinesl velké změny. Během průmyslové revoluce došlo k obrovským změnám. Lidé žijící na vesnici ve velkém odcházeli do měst, kde tito bývalí zemědělci a drobní hospodáři začali pracovat jako dělníci v továrnách. A v mnoha místech moderního světa proto zůstal venkov téměř opuštěn.


V našem prostředí nenastaly změny s takovou razancí jako jinde ve světě. I přesto byla ale poslední tři staletí druhého tisíciletí po Kristu plná novinek, změn a převratů. Lidé už byli zkušení zemědělci a hospodáři a měli k dispozici relativně kvalitní a účinné vybavení. Na některé jeho příklady se můžete přijít podívat k nám do muzea. :)


Moderní historie přeje traktorům


V 19. století přišly na řadu první traktory, které předznamenaly konec využívání tažných hospodářských zvířat v zemědělství. Zpočátku však nebyly příliš běžné. Vůbec první všeobecně rozšířený traktor spatřil světlo světa až v roce 1901 v Americe.

zemědělství v moderní době

V tehdejším Československu byly po celou první polovinu 20. století využívány malé traktory a své místo v soukromém zemědělství měla stále i hospodářská zvířata. Až po druhé světové válce, respektive až po komunistické kolektivizaci, se začaly ve větším rozmáhat velké traktory.


Dnes jsme samozřejmě svědky velké modernizace. Soudobé traktory mají klimatizaci a mnoho vychytávek, které jejich používání činí daleko příjemnějším. Současné odhady uvádí, že po celé planetě jezdí přibližně 25 milionů traktorů a na našem území se jich pohybuje zhruba 96 tisíc. Připadá vám to hodně, nebo málo?


Podělte se s námi v komentářích, jak se vám tento článek líbil, a co za téma si myslíte, že nás čeká zase příště. Můžete vám prozradit, že se od práce a obyčejného každodenního života vydáme tak daleko, jak to jenom jde.
15 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page