top of page

První jarní den: proč už není 21. března?

Aktualizováno: 23. 3. 2023

Do našeho pravidelného měsíčníku přibývá již třetí článek, a to znamená, že se rok 2023 již blíží do závěru své první třetiny. No utíká to neuvěřitelně. Proč je ale březen důležitý měsíc a co se v průběhu něj děje nejen v přírodě, to všechno a mnohem více se dočtete v našem článku.


První jarní den


V současnosti je sice březen zejména všemi živnostníky neoblíbený měsíc, jelikož právě v jeho průběhu musí většina z nich řešit daně. Naši předci si však podobnými byrokratickými procesy zpravidla hlavu lámat nemuseli. A proto pro ně byl březen důležitý zejména s ohledem na přerod zimy v jaro.


Právě v březnu jsme se také my dočkali a skončila letošní vleklá a neobvykle šedá zima. Teploměry v posledních dnech ukazují teploty atakující dvacítku a můžeme jen doufat, že už se sněhu a ledu letos nedočkáme.


Ale k tomu prvnímu jarnímu dni. Jistě si vzpomínáte, že nám ve škole vštěpovali datum 21. března, a proto můžete být zmatení, že se v médiích stále častěji hovoří v souvislosti se začátkem jara již o březnu 20. Proč?

Hovoříme tady totiž o meteorologickém jaru. A to nezačíná pravidelně jako to kalendářní. Příroda se nás zkrátka nezeptá na aktuální datum a dělá si to, co se jí zlíbí. V letošním roce tak jaro nastalo již 20. března v půl desáté večer. Je to způsobeno vzájemným postavením Země a Slunce.

Již několik let proto jaro začíná 20. března, přičemž přesný čas se každoročně mění. Po roce 2048 bude jaro začínat dokonce 19. března. Nejde však pouze o jaro. Například podzim v letech 2028 a 2029 začne 22. září namísto obvyklého třiadvacátého.

To je ale pořádný hokej, že? Jaká data se asi budou učit ve škole další generace.


Rovnodennost

S prvním jarním dnem bezesporu souvisí i den rovnodennosti. Jedná se o den totožný s prvním jarním dnem. To znamená, že jaro i podzim začínají v časem aktuální rovnodennosti, zatímco léto a zima se pojí se slunovraty.


Rovnodennost představuje okamžik, v němž je Slunce v rovině se zemským rovníkem, a tudíž jeho paprsky dopadají v tomto místě zcela kolmo. Je zajímavé, že v tomto okamžiku přímo v poledne a přesně na rovníku nevrhá žádný předmět stín, jelikož Slunce svítí přímo shora.


Změna času ze zimního na letní

Zamýšleli jste se někdy, který z časů je ten skutečný? Odpověď není tak snadná, jelikož na ni nelze v podstatě odpovědět. Nic jako skutečný čas neexistuje. Čas, tak jak jej známe, je zcela lidský konstrukt. Rozdělení dnů na čtyřiadvacet hodin je v podstatě všeobecně sdílená domluva. Nicméně žijeme ve světě, kde máme dvacet čtyři hodin denně a kde zažíváme pravidelné střídání času z letního na zimní a naopak.

V letošním roce se čas mění v noci z 25. na 26. března. To znamená, že 26. březen bude mít pouze 23 hodin.

Jako otec myšlenky by mohl být označen Benjamin Franklin, jelikož právě on tento nápad zmínil v roce 1784 v jednom ze svých dopisů.


Možná vás však překvapí, že historie praktického střídání letního a zimního času není nijak zvlášť dlouhá a sahá "jen" do doby první světové války. Letní čas patrně jako první zavedlo Německo v roce 1916 a záhy bylo následováno mnoha dalšími státy. Na našem území bylo k tomuto kroku přistoupeno ještě před koncem první světové války.

Původním záměrem byla úspora energie za svícení, jelikož posunutí času na letní režim znamenala, že budou moct lidé rozsvítit až o hodinu později. Tento záměr se však ukázal jako zcela neefektivní a v současné době, kdy máme k dispozici úsporné osvětlení není zmíněný argument již relevantní.


A je to tedy zimní čas, který odpovídá skutečnému pásmovému času.

Střídání letního a zimního času provází mnoho problémů. Jistou komplikací je, že se ve všech zemích světa nestřídá čas ve stejný den, a proto například Kanada je od některých států vzdálena o dvě časová pásma, nicméně v jiném dni třeba i o tři. Mimo to ne každá země používá posun o celé hodiny, a můžeme tak najít mnoho zemí, které jsou od nás vzdáleny třeba o 3,5 nebo 2,75 hodiny.


Navíc přechod z letního času na zimní a naopak způsobuje některým lidem obrovské problémy, s nimiž se nedokáží dost dobře srovnat. Mohou tak mít psychické i somatické potíže, a proto se v poslední době zvažuje, zda není vhodná doba na to, abychom od střídání letního a zimního času ustoupili. Co si o tomto nápadu myslíte? A který z časů by měl případně zůstat?



20 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Leden

Únor

Comments


bottom of page