top of page

Škola volá: "Zpátky do lavic!"

Aktualizováno: 2. 10. 2023


Škola volá: "Zpátky do lavic!"

Dneškem končí září. První měsíc školy uběhl jako voda a my můžeme pomalu začít odpočítávat čas do Vánoc. Ještě předtím se však můžete přijít v rámci běžné prohlídky podívat na naši miniexpozici věnovanou právě historické škole. Kam ale vlastně historie školství sahá? Jak vypadalo učení v minulosti a kdy vznikly první vzdělávací univerzity? To a mnohem víc jsme si pro vás připravili v dnešním článku. Tak se pojďte s námi trochu vzdělávat!


Pravěk

Škola volá: "Zpátky do lavic!"

Určité formy výchovy a vzdělávání patřily k lidské společnosti v podstatě od nepaměti, v počátcích však převládal jejich praktický aspekt. Vědomosti nebyly potomkům předávány kvůli rozvoji jejich osobnosti, ale s cílem udržet je při životě. Bylo důležité, aby si mladé generace osvojili těžce nabyté zkušenosti předků. Pokud se totiž pradědeček otrávil po pozření těch červených bobulí, co rostou vedle jeskyně, není důvod, aby se něco podobného opakovalo i v budoucnu.


Tehdejší učení probíhalo zcela neformálně. Neexistovala žádná škola, učebnice ani učební pomůcky. Nesetkali byste se ani s osnovami či jinými vzdělávacími plány. Děti a dospívající si v rámci učení osvojovali dovednosti, které potřebovali k životu. Dívky musely poznávat jedlé bobule a udržovat oheň, chlapci lovit a chránit svou rodinu. Osobnost učitele sice neexistovala, ale za její „prvopočátek“ lze označit šamana.

Škola volá: "Zpátky do lavic!"

Starověk

S příchodem starověku se změnilo mnohé a totéž se týká také vzdělávání. Velkým přelomem v oblasti vzdělávání se stal vynález písma. Vznikaly první vzdělávací instituce. Ty byly zpravidla určeny výhradně mužům (výjimku tvořila například Sparta, kde bylo vzdělávání koedukované). Vznikaly chrámové škole s důrazem na duchovní výchovu, školy určené budoucím vojákům i úředníkům. Obrovskou váhu na celý vzdělávací proces mělo náboženství.


Středověk

Škola volá: "Zpátky do lavic!"

Středověk nedostal dovětek „temný“ pro nic za nic. Ve vzdělávání stále hrála prim církev. A ta byla ochotná přijmout do svých řad pouze muže. Ženy se ke vzdělávání dostaly pouze v případě, že patřily do bohatých šlechtických rodin. I v takovém případě se však musely spokojit s velmi osekaným a upraveným obsahem vzdělávání. Vzdělanost, inteligence a rozhled totiž ve středověku nebyli u žen pokládány za cnosti, ale naopak. Podle tehdejší ideologie měly být ženy přiměřeně hezké a ideálně naprosto tiché stíny svých manželů. Proto se učily jen vyšívat a zpívat, osvojovaly si pravidla dvorské etikety a náboženská pravidla. Chudé ženy byly ze vzdělávání vyloučeny docela.

Škola volá: "Zpátky do lavic!"

Chudí chlapci měli naději na vzdělání, pokud se dostali do církevní školy. V takovém případě je pak obvykle čekala „kariéra“ v klášteře. Ti bohatší se mohli vzdělávat doma soukromými učiteli. Učili se náboženství, střelbě, tanci, poezii, hře na hudební nástroje, šermu aj. Kromě toho se ale také do vzdělávací praxe dostávalo takzvané trivium. Čili složenina tří základních učebních oborů dramatiky, dialektiky a rétoriky. Později přibylo též kvadrivium složené z aritmetiky, astronomie, geometrie a muziky.


V 11. století začaly vznikat první univerzity. Jako první to byla v roce 1088 univerzita v italské Bologně, o šedesát let později Sorbonna v Paříži. K prvním univerzitám patří též Oxford (Anglie), Modena (Itálie), Cambridge (Anglie) a Salamanca (Španělsko). První česká univerzita byla založena v roce 1348 v Praze pod patronátem tehdejšího císaře Karla IV. Původně měla čtyři fakulty, a to artistickou (filozofickou), teologickou, lékařskou a právnickou.


Škola volá: "Zpátky do lavic!"

Novověk

Novověk se nejčastěji datuje od roku 1492, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku. Můžeme se ale setkat i s jinými historickými body. Bez ohledu na rok, od kdy ale novověk počítáme, znamenal pro vzdělávání velký přelom. Vynález knihtisku výrazně zlevnil knihy, a tím zvýšil jejich dostupnost. Najednou přestaly být luxusním zbožím a mohli si je dovolit (v omezené míře) i chudší vrstvy.

Novověk se také datuje od roku:

1485

Konec války Růží v Anglii

1453

Dobytí Konstantinopole Turky

1450

​Vynález knihtisku

1517

Martin Luther vydal 95 tezí

1526

Bitva u Moháče

1640

Začátek občanské války v Anglii

Děti z bohatých rodin měly soukromé učitele, pro chudší se otevíraly možnosti v podobě škol. Stále však nebylo vzdělávání pokládáno za hodnotu, a proto mnozí zůstávali negramotní. 6. prosince 1774 proto císařovna Marie Terezie reformovala školství a zavedla plošnou povinnost pro děti od 6 do 12 let vzdělávat se v oblasti čtení, psaní, počítání a náboženství. „Ke slovu“ se dostala hromadná výuka, přestože do té doby drtivě převládala ta individuální.


Moderní škola

Škola volá: "Zpátky do lavic!"

A právě zavedení hromadné výuky a plošné povinné školní docházky byl ten impulz, na který české školství čekalo. Od tohoto momentu začaly vznikat instituce, které předcházely našim současným základním školám. Vzdělány byly všechny děti bez rozdílu a z českých zemí se postupně vytrácela negramotnost. Školství sice prošlo mnoha proměnami a v současné době se možná dočká další, stále však klopýtá za realitou dospělého světa. Školství by v ideálním případě mělo předvídat potřeby budoucích generací a dokázat děti připravit na svět, v němž budou žít až školu dokončí. V realistickém případě by stačilo „pouze“ začleňovat novinky a reagovat na aktuální vývoj. Bohužel i školství jednadvacátého století funguje často na principu: „učím to, co jsem se v dětství naučil/a já“. Jenomže dnešní děti budou svůj dospělý život žít v úplně jiném světě než my. Nikdo nám ovšem dopředu nedokáže říct, jak ten nový svět bude vypadat. A v tom tkví největší potíž školství. Potíž, s níž se tento obor nevypořádat za tisíce let své existence.



24 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page